1.

Život

2.

Vzory

3.	Východiska

4.	Povídky z městského sadu

5.	Pacientka doktora Hegla

6.	Lidé na křižovatce

7.

Předtucha

8.	Hra s ohněm

9.	Život proti smrti

10.	Sestra Alena

" V roce 1932 navštívila Pujmanová Sovětský svaz. Z tohoto poznání vznikla reportážní kniha Pohled do nové země /1932/. V těchto letech začala pracovat na románové trilogii Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti. První díl vydala v roce 1937.
V tomto románě obsáhla autorka časové období od 20.let až do konce 2. světové války.
M. Pujmanová těžila ze svého poznání dělnického života na Mostecku, v brněnské textilce a v Baťově Zlíně, který se stal předlohou jejího průmyslového města Úly. Jde vlastně o průřez celou společností, od kapitalistického podnikatele přes svobodné povolání /advokáti/, umělce
a zaměstnance až po dělníky. Tomu odpovídá i prostředí /salón, měšťanský byt, bar, továrna/,
dějiště /Praha, venkov, průmyslové město/ i věkové rozpoložení postav /všechny generace/.
Společnost stanula na křižovatce dějin.

Děj se soustřeďuje okolo rodiny vdovy pop zámečníkovi Urbanovi, která jde za obživou
do Prahy, okolo rodiny pokrokového advokáta Gamzy a okolo kapitalisty Kazmara. Její
postavy jsou nadány plným životem, protože nezastírá jejich slabosti a tak vyrůstají před našima očima jako skutečné ztvárnění života. Nevyhýbá se intimní sféře, dovedla vylíčit složitý vývoj jedince a jak jej mohou zkomplikovat osobní problémy. První díl byl z dané tri-
logie nejzdařilejším.
Za okupace nemohla Pujmanová pokračovat v Lidech na křižovatce. Věnovala se poezii – Zpěvník /1939/, Verše mateřské /1940/. V próze vydala jen povídku Předtucha /1942/, kde nastínila obraz psychologie dospívajících, střet zájmů rodičů a dětí, odraz atmosféry nacistické okupace.
Pokračování Lidé na křižovatce mohlo vyjít až ppo více než desítiletém odstupu, a to
pod názvem Hra s ohněm /1948/. Zde sleduje Pujmanová osudy svých hrdinů v dalších letech až do okupace. Dějiště se rozšiřuje z Čech na hitlerovské Německo /lipský proces/, Sovětský
svaz /Gamzova dcera tam odchází i s manželem/. Autorka dobře zachytila šířící se atmosféru
strachu v nacistickém Německu.
V posledním díle trilogie nazvaném Život proti smrti /1952/ dovedla autorka své hrdiny
přes okupaci až po osvobození."