Obhajoba proti obviněním soudem: Sokrates se snaží vyvrátit věstbu Delfské věštírny, že není moudřejšího člověka než jeho. Dopívá k názoru, že je opravdu moudřejší, než všichni ostatní, neboť poznal že jeho moudrost má jen malou cenu. Dokazuje, že byl obviněn právě proto, že se jeho společníci k moudrosti staví stejně. Dále hovoří o daimonionu. Sokratés si navrhuje po uznání viny trest, ve snaze jednat s ostatními i sám se sebou spravedlivě. Po odsouzení k smrti se obrací k těm, co hlasovali proti němu, ukazuje jim, že zatímco on byl dostižen smrtí, oni byli dostiženi špatností.

.