1.	Stěhování národů

2.	Zemědělství

3.	Společnost

4.	Náboženství

5.	Praslovanské obyvatelstvo

6.	Protiavarská vzpoura

7.	Sámova říše

8.	Francká snaha o podmanění Slovanů

9.	Založení Velkomoravské říše

10.	Kníže Mojmír I.

11.	Kníže Rostislav

12.	Kníže Svatopluk

13.	Mojmír II.

14.	Doplňující informace

14.1.

Pravlast Slovanů

14.2.

Sámo

14.3.

Wogastisburg

14.4.

Rostislav

14.5.

Konstantin

14.6.

Hlaholice

"Stěhování národů
Pravlast Slovanů byla mezi Dněprem a Vislou. Po více než dvou staletích na přelomu 6. a 7. st. stěhování národů ustalo. Zpočátku se Slované usazovali v povodí řek a jen pozvolna se obydlené území rozšiřovalo do vyšších zeměpisných poloh. Většinu území pokrývaly rozsáhlé, obtížně prostupné pralesy protkané několika obchodními stezkami. Průměrná hustota obyvatel nepřesáhla počet 4-6 osob na km². Základním zdrojem obživy bylo zemědělství. Půda patřila občinám, které tvořili zpravidla všichni dospělí obyvatelé jedné osady. Převládal ještě dvojpolní způsob obdělávání polí (jedno pole se osívalo, druhá leželo ladem).
Zemědělství
Na jižní Moravě, která byla více otevřena bývalým římským provinciím, lze předpokládat i znalost trojpolního hospodaření (střídání ozim, jař, úhor). Vedle všech běžných druhů obilí pěstovali i len, konopí, mák, řepku a luštěniny. Pole se nehnojila a zemědělské nářadí bylo vzácné. Kvůli nedostatku tažné síly výnosy zůstávaly na nízké úrovni, závisely většinou na klimatických podmínkách. Druhým významným zdrojem obživy starých Slovanů bylo pastevectví. Převládal chov skotu, dále také prasat a drůbeže.
Společnost

Pozůstatky osídlení Velké Moravy
Jídelní lístek doplňovali lovem, rybolovem, sběrem lesních plodů a medu divokých včel. Přesto žila většina obyvatelstva neustále na pokraji hladovění a sváděla zoufalý zápas o přežití. Nejstarší formou sídlišť starých Slovanů byly nevelké osady o 7-10 domech čtvercového půdorysu polozahloubených do země. Jiné stavby neexistovaly. Řemeslo zhotovování látek a oděvů, výroba keramiky a kovářství. Základ společnosti tvořila rodina. Vyšší jednotkou společnosti byl kmen. O společných záležitostech rozhodovali na pravidelných sněmech. Z významných rodin byl na kmenovém shromáždění volen kníže. Jen v případě války zastával úlohu vojevůdce. Měl i náboženské poslání – kněz.
Náboženství
Víra v přírodní síly byla promísena abstraktními představami božstev reprezentujících tyto síly. Hlavním slovanským bohem byl Perun – vládce hromu, sídlící na nebesích. Jeho antipólem byl bůh Veles, přebývající pod zemí a ve vodách. Ten byl také ochráncem stád.
V mladší době bronzové 1200-700 př.n.l. se užívalo v zemědělství kovových srpů, seker a dlát. Bojovníci měli meče a kopí, náčelníci i přilbu a pancíře, vyšší vrstvy používaly i bronzové nádobí.
Keltové byli vynikajícími hutníky, kováři a zvláště řemeslníky. Dokonale vypracované šperky ze zlata a elektronu (přírodní slitiny zlata a stříbra), bronzu, železa i skla, to jsou skvosty šperkařské dovednosti.
V metalurgii železa vděčíme Bojům za bezpočet věcí, které v téměř nezměněné podobě používáme i dnes – srpy, kosy, žeberní radlice, hrábě. Už v 2. století př.n.l. vyráběli asi 70 druhů kovových a různých konstrukčních částí, které ve věrných kopiích produkují továrny 20. století – lopatu, krumpáče, kladivo, pilníky, kleště, nůžky, řetězy,…"

Důležité informace jsou tučně značeny.
Součástí práce je fotografie o rozsahu cca 0,5 strany.
Hesla rozšířená v doplňujících informacích jsou v textu zvýrazněna barevně a podtržením.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ