"Historie
Na lehké onemocnění, které připomíná pravé neštovice, ale jehož prodělání nezabrání pozdějšímu onemocnění variollou, poukázal již arabský lékař Rhazes v 9. Století. Na infekční povahu planých neštovic upozornil Steiner (1875) a Bokay (1892) poukázal na souvislost mezi onemocněním varicelou a pásovým oparem. V první polovině 20. Století se podařilo inokulací obsahu zosterového puchýřku vyvolat u vnímavých dětí varicelu. Virus izolovali Weller a Stoddard v roce 1958.

Onemocnění
Plané neštovice jsou třetím nejčastějším infekčním onemocnění, které je vyvolané filtrabilním virem, který je docela odlišný od viru pravých neštovic. Toto virové onemocnění je vysoce nakažlivé. Šíří se velmi snadno z nemocného na zdravé děti, které ještě plané neštovice neměly, a je nakažlivé již dříve, než se objeví vyrážka.
Plané neštovice nemají nic společného s pravými neštovicemi, je to zcela odlišná nemoc, vyvolaná jiným virusem. Kožní projevy planých neštovic se dají dobře odlišit podle svého vzhledu a vývinu od těžkého onemocnění pravými neštovicemi. U pravých neštovic postupuje vyrážka od obličeje na krk a trup a posléze i na končetiny, ale vždy je vyvinuto jedno stadium nemoci, buď pupen, pustulky, krusta. U planých neštovic vidíme na jednom místě celý vývin efflorescencí najednou. Vidíme vedle sebe skvrnu, pupen, pustulku i stroupek. Právě tato pestrost je důležitým vodítkem pro správnou diagnózu.

Nákaza se šíří nejen dotekem, ale i vzduchem, takže obyčejně onemocní v rodině nebo ve školce jedno dítě po druhém. Do dospělého věku prodělá plané neštovice téměř každý člověk. Nejčastěji onemocní děti ve školce nebo ve škole, zejména koncem zimy nebo v jarních měsících, ale ani léto není výjimkou."

Zpracováno jako zápočtová práce z předmětu Přenosné choroby na Katedře zdravotně sociální.
Součástí práce jsou grafy o rozsahu cca 1 strany.