1.	Pojem utopie

2.	Charakteristika 17. století

3.	Životopis Francise Bacona

4.	Nová Atlantida

4.1.	Šalamounův dům

5.	Baconovo pojetí struktury moci

6.	Totalitní prvky Baconovy utopie

7.

Závěr

"K pochopení Baconovy představy struktury moci musíme k trojúhelníku občané – panovník – vědecká obec přidat ještě jeden vrchol. Tím je byrokracie. Přestože to Bacon explicitně neuvádí, z popisu se zdá, že předpokládá existenci městských samosprávných celků. Právě byrokracie je podle mého názoru v textu myšlena pod pojmem stát. Například popisovaná imigrační opatření jsou podle všeho vykonávána úředníky, stejně tak jako popisované rituální oslavy. Stát také nabízí jisté formy sociální podpory. Korupce je ale v tomto zřízení tabu . Popis panovníka oproti státní byrokracii naopak vzbuzuje dojem pasivity. Panovník vstupuje do dění jen výjimečně – dělá pouze velká, strategická rozhodnutí. Ostatní spadá pod sféru vlivu byrokracie, která například podle všeho stanovuje i vykonává konkrétní záležitosti ohledně imigrační politiky.
V Baconově koncepci ideální společnosti dochází k paradoxnímu chápání deviace. Na jednu stranu společnost podporuje inovace a dovádí vědecké zkoumání až do extrému. Na druhé straně je ale přísně konzervativní a nepřipouští žádný (nebo jen minimální) vývoj ve společenském zřízení, morálce a mravech nebo v legislativě. Královské legislativní zásahy jsou považovány za výjimečnou událost, na kterou se vzpomíná po celé generace. Ve společenském životě se setkáváme s ritualismem, nebo alespoň s extrémní konformitou. Hodnoty a normy společnosti jsou konzervovány přísnou izolací společnosti. Tento paradox je do jisté míry vysvětlitelný Baconovým pojetím vědeckého pokroku jako pouhého zlepšování stávajících prostředků. Zdá se, že Bacon nepředpokládá, že by vědecký pokrok mohl mít jakoukoliv revoluční roli (barvy jsou zářivější, chutě lahodnější, sály pěknější, růst rostlin rychlejší – nevzniká ale nová kvalita).
Na závěr bych se ještě rád věnoval krátké úvaze nad totalitními prvky Baconovy utopie. Některé jsem již zmínil v textu, přesto si ale myslím, že stojí za samostatnou úvahu, proč byla Nová Atlantida vydána v edici ABC Marxismu/Leninismu. Na společenském zřízení Nové Atlantidy můžeme pozorovat úzké propojení rodiny a byrokracie. Stát má právo v zájmu dobra společnosti utajit jisté informace před občany, respektive není povinen informovat občany o své činnosti, pokud padne rozhodnutí, že by pro ně informace mohly mít škodlivé následky . Stát má také právo omezovat svobodu pohybu svých občanů. Méně viditelným, ale neméně typickým prvkem je, že společnost patrně vyžaduje aktivní a disciplinovanou účast jednotlivců na různých rituálech a společenských událostech . Občané se plně identifikují se svou národní příslušností. Mezi státními celky panuje soutěživost a ‚průmyslová špionáž‘ je na denním pořádku."

Práce byla vypracována do předmětu Kulturní základy euroatlantické civilizace.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ