"Kdo by neznal nejstarší český panovnický rod, který byl podle pověstí založený bájným Přemyslem Oráčem a kněžnou Libuší, dcerou neméně záhadného vladyky Kroka? Bohužel, v době, o které se kronikář Kosmas vyjadřuje jako o vyprávění starců, jejichž paměť už tolik neslouží, se nemáme prakticky o co opřít. A tak dobu romantických bájí přeskočíme a podíváme se na konec 9. století, kdy se na českém knížecím stolci objevuje záhadný Bořivoj.
Nikdo vlastně neví, kde se tu tak najednou vzal. Vědci uvažují, že by snad mohl být členem nějaké vedlejší větve Mojmírovců, vládnoucích na Velké Moravě. O tom by mohlo svědčit i to, že s velkomoravskými knížaty vychází na výbornou. Dokonce sousednímu knížectví pomáhá v bojích s Franky.
Po vítězství nad nimi, někdy v roce 874, se žení se 14-ti letou Ludmilou (později svatořečena), dcerou knížete Pšovanů Slavibora, jehož panství se nacházelo v okolí dnešního Mělníka. Ještě téhož roku se na Velké Moravě nechávají pokřtít arcibiskupem Metodějem, od něhož Ludmila získává reliéfek v podobě Panny Marie s Ježíškem.
Po návratu do Čech nechává Bořivoj založit první křesťanskou svatyni na českém území. Stalo se tak na Levém Hradci.O něco později proti prvnímu doloženému Přemyslovci povstává vladyka Strojmír a českému knížeti nezbývá nic jiného, než hledat útočiště na Svatoplukově dvoře na Moravě. Brzy se odtud vrací a přivádí s sebou i početné moravské vojsko. Všechny Strojmírovy snahy o Bořivojovo svržení z trůnu jsou marné. Je poražen a snad i uvězněn, nebo jinak potrestán. Bořivoj přenáší svoje sídlo z Levého Hradce na dnešní Pražský hrad, kde zakládá kostelík Panny Marie, ve kterém byl později pochován.
V době, kdy Bořivoj umírá, jsou oba jeho synové (Spytihněv a Vratislav) příliš mladí na to, aby se sami mohli chopit vlády. Proto za ně do roku 894 vládne velkomoravský Svatopluk.
Po jeho smrti se vedení Čech ujme starší z Bořivojových synů – Spytihněv. Protože se nacházíme v době, kdy číst a psát uměli jen kněží, a v Čechách byl první klášter založený až o mnoho let později, je těžké s naprostou jistotou říct, jestli byl Spytihněv ženatý a jestli měl nějaké potomky. Všeobecně je známo, že zemřel svobodný a bezdětný.
To však neznamená, že by byl špatný panovník. Definitivně svoji říši vymaní ze závislosti na Velké Moravě, ale už rok po svém nástupu na knížecí trůn je donucen uznat svrchovanost Bavorska a musí se podřídit tamější biskupství.
Ani on však nezapomíná na duchovní rozvoj Čech a nechává založit rotundu sv. Petra a Pavla na Budči, v Praze pak přidá ještě baziliku sv. Jiří na Hradě. Umírá roku 915 a okamžitě ho na trůnu vystřídá mladší Vratislav.
Při dějepisu jste se jistě učili o jeho manželce Drahomíře, která nechala zavraždit svoji nenáviděnou tchyni Ludmilu. Ale o tom až později! S Drahomírou má 7 potomků – Václava, Boleslava, Spytihněva (umírá v dětském věku), Střezislavu (snad matka sv. Vojtěcha), Přibyslavu a dvě dcery, o kterých prameny mlčí.
Po Vratislavově smrti v roce 921 byli jeho synové ještě příliš malí na to, aby se sami mohli ujmout vlády. O vedení země se zatím dělí dvě vdovy – starší Ludmila a mladší Drahomíra.
Zatímco Ludmila se měla starat o výchovu budoucích knížat, Drahomíra by za ně měla vládnout. Tady přichází spor, který vrcholí Ludmilinou smrtí. Drahomíra, co se týče náboženství, víc tíhne na západ, zatímco Ludmila svoje vnuky vychovává podle východního způsobu. Drahomíra na Tetín, kam se Ludmila uchýlila na svůj vdovský hrádek, posílá ozbrojenou družinu Varjagů (Vikingů, Normanů), vedenou Tunnou a Gommonem, kteří Ludmilu v noci ze 16. na 17. září 921 zavraždili."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ