Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Propedeutika speciální padagogiky - recenze

Propedeutika speciální padagogiky - recenze


Kategorie: Psychologie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1

Charakteristika: Seminární práce k předmětu Propedeutika speciální pedagogiky. V zadání bylo: napsat recenzi na libovolný článek libovolného čísla časopisu Speciální pedagogika (tento časopis se špatně shání). Práce rozebírá sexualitu a sexuální výchovu u osob s mentálním postižením v institucionálních podmínkách.

Obsah

Rozsah: 1 strana
Obsah:
1.
Úvodní zamyšlení nad výběrem článku
2.
Shrnutí toho, o čem článek byl a vlastní postřehy k tématu
3.
Závěr

Úryvek

"Když jsem procházela obsah třetího čísla časopisu Speciální pedagogika z roku 2008, titulek
článku paní Bazalové mě doslova uhodil do očí. Téma sexuality a sexuální výchovy je stále dost
ošemetné a rozpačité u většinové společnosti, tudíž mou zvědavost podnítila myšlenka, jak to asi
funguje u osob s mentálním postižením a ještě ke všemu v zařízeních sociálních služeb.
Řadový jedinec jako by již automaticky předpokládal, že takoví lidé žádnou sexualitu nemají,
nepotřebují sexuální prožitky, nejsou jich schopni, což je podle autorky článku jedním z hlavních
problémů.
Hned na začátku textu jsme seznámeni s odborníky na danou problematiku - těch však,
jak se dozvídáme, v České republice není nijak závratně mnoho. Díky odkazům na kapacity
a nejrůznější sdružení jsme podněcováni k tomu, abychom se podobnými tématy zabývali více
do hloubky a uvědomili si, že ani tento aspekt začleňování do společnosti bychom neměli opomíjet.
Osobně jsem ovšem po prozkoumání několika tamtéž uvedených webových stránek došla
k mírnému zklamání (nikoli však překvapení), jelikož články zabývající se sexualitou a sexuální
výchovou u osob s mentálním postižením se zde téměř neobjevují nebo jsou tak rafinovaně skryté,
že jsem jich nebyla schopna najít. Došla jsem proto k závěru, že toto téma je stále ještě značně
tabuizované a od roku 2008 (kdy byl článek v časopisu vydán) evidentně nedošlo k příliš velkému
posunu ve zlepšování situace, zejména co se týče informovanosti veřejnosti. Na druhou stranu
zůstává otázkou, do jaké míry můžeme uveřejňovat něco, co se týká tak osobního a intimního
aspektu lidského života.
Většina textu samotného je pak věnována charakteristice základních problémů, které jsou
doplněny konkrétními případy z praxe, z nichž mnohdy mrazí. Jedná se zejména o kritiku
nekoedukovaných zařízení, která rozhodně nepodporují zdravý vývoj pohlavní identity,
ba spíše naopak. Jestliže máme osobám se sníženou rozumovou schopností zajistit co nejlepší
podmínky pro normální vývoj a možnosti pro plnohodnotný život, soužití pouze s osobami stejného
pohlaví se mi jeví (stejně jako autorce) jako naprosto nehumánní a nesmyslné. Téměř se pozastavuji
nad tím, že něco takového v dnešní době není protiprávní.
S tím souvisí i mnohdy negativní přístup zaměstanců ústavu, kteří často trpí nevhodnými
předsudky. Na druhou stranu je právě jejich povolání velmi stresové, a je proto jistě těžké udržet si
zdravý pohled na věc, zvláště když nefunguje dostatečná informovanost a zasvěcenost do této
problematiky. Paní Bazalová poukazuje na důležitost spolupráce s odborníky, jakými jsou lékaři,
sexuologové a psychologové, což rovněž hodnotím pozitivně. Na druhou stranu se však obávám
nedostatečných finančních prostředků v zařízeních sociálních služeb.
Jak již bylo naznačeno, autorka se nespokojuje s pouhým poukazováním na problémy,
ale navrhuje také jejich konkrétní řešení, mezi nimiž jsou mimo jiné zásady realizace sexuální
výchovy. Osobně se mi představa vzdělávání lidí s mentálním postižením v této oblasti velice
zamlouvá, ačkoli hlavní problémy spatřuji v již zmíněné finanční nedostatečnosti, zatím stále
nedostatečné informovanosti veřejnosti, nedostatku publikací a ve vlažné snaze tento problém
vůbec řešit.
Článek mě opravdu zaujal a nutil k zamyšlení. Pouze mě zamrzel fakt, že veřejnost vskutku
nedostává mnoho příležitostí zabývat se touto problematikou. Tím spíš když minimálně v České
republice má o existenci a funkci speciální pedagogiky povědomí jen zanedbatelná hrstka
zasvěcenců. Osvěta v oblasti sexuality a sexuální výchovy (nejen) mentálně postižených osob se mi
proto jeví jako běh na velmi dlouhou trať."

Poznámka



PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5729a63160d85.zip (63 kB)
Nezabalený formát:
Sexualni_proces_zdravotne_postizenych_deti.pdf (67 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse