"Prvky VIII. skupiny jsou často označovány souhrnným názvem vzácné plyny. Pro tyto prvky je charakteristické, že jejich valenční elektrony zcela zaplňují poslední vrstvu elektronového obalu. Zaplněné orbitaly (u helia s orbital, u ostatních s a p orbitaly) jsou příčinou mimořádné nereaktivnosti prvků VIII. skupiny. Lehčí z těchto prvků netvoří žádné sloučeniny, těžší některé sloučeniny vytvářejí. Mezi atomy vzácných plynů působí jen slabé van der Waalsovy síly, a proto mají velmi nízké body tání a varu. Vzácné plyny se většinou získávají frakční destilací zkapalněného vzduchu, ve kterém jsou v malém množství obsaženy. Až do počátku šedesátých let (1962) byly vzácné plyny považovány za naprosto nereaktivní. V posledních desetiletích se však chemikům podařilo připravit řadu sloučenin kryptonu, xenonu a radonu.
Helium (He). První člen VIII. skupiny. Je to bezbarvý, jednoatomový plyn bez zápachu, který se nachází v atmosféře (1 díl ve 200 000) a některých zemních plynech v USA. Je zcela nereaktivní, neexistuje žádná jeho sloučenina. Helium má ze všech známých plynů nejnižší teplotu tání a varu. Proto se používá k dosažení velmi nízkých teplot, až 0,003 K (pod -270°C). V kapalném stavu má překvapivé fyzikální vlastnosti - je vynikajícím vodičem elektrického proudu a má velmi malou viskozitu (jde o tzv. supravodivost a supratekutost). Využívá se k přípravě dýchací směsi při hloubkovém potápění, neboť zabraňuje tzv. kesonové nemoci.Používá se také jako ochranný plyn ve speciálním hutnictví, např. při výrobě titanu. Helium je osmkrát lehčí než vzduch a nehořlavé, proto je neoddělitelně spojeno s historií létání. Používalo se k plnění balónů a vzducholodí, kde nahradilo lehčí, ale hořlavý vodík. Někdy se používá k plnění osvětlovacích trubic.
Neon (Ne). Je jednoatomový plyn bez chuti a zápachu. Nachází se v atmosféře (1 díl v 55 000). Je zcela nereaktivní. Nejsou známi žádné jeho sloučeniny. Používá se v reklamních výbojkách (neonová světla). Při průchodu elektrického výboje za nízkého tlaku trubicí naplněnou neonem vysílá neon oranžově červené světlo.
Argon (Ar). Je nejrozšířenějším prvkem VIII. skupiny periodické tabulky. Ve vzduchu ho je asi 0,9 %. Je to jednoatomový plyn bez barvy a zápachu. Je zcela nereaktivní, žádná jeho sloučenina není známa. Využívá se k plnění žárovek a fluorescenčních trubic (osvětlení, reklamy). Používá se k vytvoření inertní atmosféry při svařování hliníku, hořčíku, případně jejich slitin, a při práci s hořlavinami.
Krypton (Kr). Jednoatomový plyn bez barvy a zápachu, který se získává frakční destilací zkapalněného vzduchu. Ve vzduchu je ho velmi málo (1díl v 670 000 dílech vzduchu). Je nereaktivní, jedinou známou sloučeninou je fluorid kryptonu (KrF2). Krypton se používá do laserů a fluorescenčních trubic (osvětlení).
Xenon (Xe). Je to bezbarvý jednoatomový plyn bez zápachu, který se nachází v atmosféře (0,006 dílu v miliónu dílů vzduchu). Xenon tvoří ze vzácných plynů nejvíce sloučenin. Chemie xenonu je zatím nejlépe prostudována. Byl například připraven oxid xenonový, který je v pevném stavu velmi explozivní (jeho účinnost je srovnatelná s trinitrotoluenem). Jeho vodný roztok je velmi silným oxidačním činidlem. Molekuly XeO3 mají tvar trigonální pyramidy s atomem xenonu ve vrcholu."

Důležité informace jsou podtrženy. Součástí práce je tabulka.