"Byl to anglický dramatik, prozaik a esejista irského původu a nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1925. Narodil se do staré a dost chudé protestantské rodiny. Jeho otec byl neúspěšným obchodníkem s obilím – stal se z něj alkoholik a o syna se nestaral. Od patnácti let se Shaw musel živit sám – pracoval jako úředník v dublinské realitní kanceláři. Jeho matka se věnovala hudbě a měla na něj dobrý vliv. Roku 1873 opustila manžela a odjela do Londýna. Shaw roku 1884 spolu se Sidneym Jamesem Webbem založil tzv. Fabiánskou společnost (Fabian Society) – její členové odmítali násilí a připravovali porážku kapitalismu. Shaw se prosadil jako hudební, výtvarný, literární a divadelní kritik. Roku 1898 se oženil se Charlottou Payne-Townsendovou (+ 1943). Šťastné manželství bylo roku 1914 otřeseno jeho láskou k herečce Stelle Campbellové. Pokoušel se o uplatnění v politice – neúspěšně.
Shawova první čtyři díla byla nakladatelem odmítnuta a pátý vyšel roku 1884 nejprve časopisecky. Jejich hrdinou často bývá mladý výtržník, který pohoršuje měšťáky nesentimentální věcností a naprostou neúctou ke společenským konvencím a hodnotám. Nejlépe se uplatnil v dramatické tvorbě – jasný, kritický, ironický intelekt. Stal se zakladatelem moderního anglického dramatu a nejvýznamějším anglickým dramatikem po Shakespearovi. Svým dílem směřoval ke kritickému hodnocení společnosti.
1925 – obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Od roku 1929 se na jeho počest pořádá Malvernský divadelní festival, na němž byly uvedeny některé jeho pozdější hry.
Po smrti své manželky začal postupně ztrácet zájem o svůj vlastní život. Roku 1950 zemřel ve věku 94 let.

Prózy
Nespolečenský socialista (1931)
Povolání Cashela Byrona (1929)
Láska mezi umělci (1932)
Nerozvážný sňatek (1931)
Nezralost (1934)
Dále: Kvintesence ibsenismu, Dokonalý wagnerián, Fabiánská pojednání o socialismu…

Divadelní hry
Caesar a Kleopatra (1917)
Pekelník (1906)
Člověk a nadčlověk (1919)
Druhý ostrov Johna Bulla (1930)
Černá dáma sonetů (1931)
Fannina první hra (1921)
Záblesk pravdy (1953)
Pygmalion (1918, 1926, 1960, 1965, 1968)
Dům zlomených srdcí (1987)

Zfilmování Pygmalionu
Pygmalion (Německo 1935) – Erich Engel
Pygmalion (Nizozemsko 1936) – Ludwig Berger
Pygmalion (Velká Británie 1938) – Anthony Asquith; Leslie Howard a Wendy Hillerová (HP)
My Fair Lady (USA 1964) – George Cukor; Rex Harrison a Audrey Hepburnová (HP)

PYGMALION
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Odehrává se v Londýně. Prší a lidé se schovávají pod portik svatohavelského kostela, mezi nimi i žena s dcerou, kteří si stěžují na Freda, jenž má 20 minut zpoždění. Najednou se od Southampton vynoří Freddy, dvacetiletý mladík, a doběhne k nim bez taxíku. Dcera s matkou si stěžují. Nakonec jej pošlou nějaký přece jen najít. Freddy se srazí s květinářkou – zhruba dvacetiletou ženou (na hlavě černý slamáček, špinavé vlasy myší barvy, ošoupaný kabátek, hnědá sukně, zástěra a boty nadranc). Matka jí zaplatí šestipenci za květiny poté, co si žena začne stěžovat na nevychovanost jejího syna. Květinářka jí nevrátí drobné, matka to ale ani nepožaduje – chce vědět, odkud dívka zná jejího syna, jenže květinářka tvrdí, že jej nezná. Pod portik se přijde schovat další pán, jemuž se květinářka snaží také prodat své květiny. Dá jí 3 půlpence. Čumil ji upozorní na muže se zápisníkem a žena hystericky předpokládá, že je to „frňous“ (policista). Žena si neustále mumlá pro sebe, zatímco muž se zápisníkem odhaduje bydliště všech přítomných, z čehož se vyklube jeho koníček. Mezitím přestává pršet a matka s dcerou odcházejí na autobus. Nakonec vyjde najevo, že onen pán, s nímž později zapředl rozhovor, se jmenuje plukovník Pickering (autor Hovorového sanskrtu) a přichází za Henrym Higginsem, autorem Higginsovy univerzální abecedy - muž se zápisníkem. Odcházejí spolu povečeřet a poklábosit. Higgins ještě hází květinářce peníze. Přijíždí Freddy a květinářka Líza využije taxíku, který ji odváží domů. Taxikář po ní nepožaduje peníze za jízdu."