1.Literární druh

2.	Literární žánr

3.	Literární směr

4.	Doba vzniku díla

5.

Téma

6.	Kdy a kde se dílo odehrává

7.	Kompozice díla

8.	Vypravěč/lyrický subjekt

9.	Charakteristika postav

10.Vyprávěcí způsoby

11.	Typy promluv

12.	Veršovaná výstavba

13.	Jazykové prostředky

14.	Literárně historický kontext

15.	Život autora

16.	Další tvorba autora

17.	Další autoři dané doby

18.	Inspirace literárním dílem

19.	Jak dané dílo inspirovalo další vývoj literatury

"Název: VYŠETŘOVÁNÍ ZTRÁTY TŘÍDNÍ KNIHY
Autor: CIMRMAN&SMOLJAK&SVĚRÁK

 Literární druh
Drama, divadelní hra

 Literární žánr
Činohra (komedie)

 Literární směr
Česká literatura 2. pol. 20. století – radost z konce války a z osvobození od fašismu. V tvorbě se promítá reakce na získanou svobodu. Likvidace knih a časopisů, pronásledování spisovatelů, první seznam zakázaných knih. Vznik malých divadel.
Autoři často vystupují i jako herci, během vystoupení komunikují s diváky. Jedním ze základních výrazových prostředků je tu humor- nadsázka, vtipné dialogy, ať už slovní hříčky nebo satira. Jejich tvorba bývá uřčena hlavně pro mladé. Není tu účelem dosáhnout co největší popularity, hlavní je tvůrčí význam, fantazijní tvořivost a množství nápadů. Přesto například obliba Osvobozeného divadla u starších diváků neklesala- publikum stárlo se svými herci.

 Doba vzniku díla
2. polovina 20. století
V pořadí druhá hra Divadla Járy Cimrmana, premiéra se konala roku 1967.


 Téma (obsah díla)
Vystupují učitel (Svěrák, Smoljak), ředitel (Smoljak, Hraběta, Šebánek), inspektor (Weigel, Penc, Vondruška, Unger), zemský školní rada (Čepelka, Kotek, Vozáb)
První část se skládá z odborných seminářů:
Druhý liptákovský nález – profesor Čepelka uvádí diváky do problematiky Jára Cimrman a jeho pedagogická činnost. Hovoří o tom, jak překopal 14 arů Cimrmanovy zahrady, ale nenašel zde vůbec nic.
Osobní vzpomínka dr. Svěráka – doktor Zdeněk Svěrák se chlubí, jak si v Cimrmanově domku všimnul vrzajícího prkna. Pod podlahou nalezl se svým bratrancem Hedvábným celé Cimrmanovo pedagogické dílo (např. školskou reformu nebo nedokončený román Školník).
Cesta do Haliče – docent Weigel hovoří o pobytu Cimrmana v Haliči, kde chtěl vybudovat továrnu na sodovku. Za trest potom musel vyučovat několik let v obci Struk.
Cimrmanova šesterka – Jedná se o 6 Cimrmanových pedagogických zásad.
* futurismus – příprava studentů na budoucnost, Cimrman je naučil správně telefonovat z telefonní budky¨
* separace – Cimrman rozdělil učivo na „pomněnky“ (jedna desetina učiva) a „zapomněnky“ (devět desetin učiva)
* trestání učitele učitelem – vychází z předpokladu, že děti mají svého učitele rády, a proto ho litují
* úleková fixace – děti si lépe pamatují, je-li učivo spojeno s nečekaným podnětem, nejlépe úlekem (rána bičem, sundání paruky)
* mimoverbální komunikace – píší-li děti písemku, ruší je jakýkoli hovor. Pro tyto situace zavedl Cimrman pantomimické dorozumívání.
* oživlé dřevo – Cimrman přivázal recitujícímu dítěti na ruce provázky a vodil ho jako loutku. Děti si tak lépe osvojily text i pohyby."