Úvod

1.	Rytířský epos a jeho proměny

2.	Veršované rytířské romány

2.1	Alexandreida

2.2	Vévoda Arnošt

2.3	Lavrin aneb o Jetřichovi Berúnském

2.4	Tandariáš a Floribella

2.5	Tristram a Izalda

3.	Antický román středověkých Čech

4.

Závěr

5.	Literatura

"2. Veršované rytířské romány
Světské rytířské dvorské romány představují žánr obtížně zařaditelný do společenského kontextu, neboť jsou již svou samotnou podstatou určeny k evokování jiného než tohoto světa. Abychom dokázali v rámci daných žánrů toto „reálně“ rozpoznat, musíme se na to, co tyto žánry reprezentují, dívat spíše nepřímo a neprvoplánově. Podobně jako hagiografická legenda zobrazuje realitu prostřednictvím náboženských hodnot, tak i dvorský román pojednává společenskou realitu prostřednictvím dokonalého světa rytířských ideálů.

Alexandreida
Vznikla v provinčním a mimo dvorském prostředí a je nejspíš dílem duchovního spjatého dvorem některého z regionálních šlechticů. Světonázor toho díla se výrazně liší od Ulrichova vyprávění o exotických výpravách, kláních a pletkách se ženami, dokonce má vůči podobnému zaměření averzi. Jeho obraz Řecka nám nepředpokládá žádný pohádkový svět, nýbrž jednoznačně autorovu vlastní společnost: krajina připomíná venkov středověké střední Evropy, Alexandrovi rytíři dostávají česká jména, jeho vojenská taktika je charakteristicky středověká, a dokonce i jeho korunovace je pojednána podle ceremonie pražské korunovace. Sám Alexandr je zobrazován jako idealizovaný český válečník a král, vždy obklopený družinou svých šlechtických rádců a vždy se stranící nástrah světáctví.

Vévoda Arnošt
Podoba Vévody Arnošta zdaleka nepředstavuje původní zpracování látky. Odhalíme zde dvě vrstvy. Starší klade důraz na historickou složku. Mladší byla připojena později. Odkazuje k historické skutečnosti tím, že Arnoštova cesta připomíná zprávy o křížové výpravě Jindřicha Lva. Má již v podstatě fantazijní charakter."

S formálními náležitostmi má práce 7 stran.