Slovanští bohové


Kategorie: Dějepis

Typ práce: Výpisky z knih, recenze

Škola: Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Královická 668, Brandýs n.L.-St.Boleslav

Charakteristika: Práce obsahuje seznam slovanských bohů a jejich polí působnosti.

Obsah

1.
Východoslovanští
2.
Polabskoslovanští
3.
Polští
4.
Bohové v literatuře

Úryvek

"Slovanští bohové

Východoslovanští
Poznámka: kníže Vladimír -> systematizace pohanství – na kopcích tyto modly:
- Perun – nejvyšší bůh, hromovládce
- Dažbog – bůh Slunce
- Stribog – nejasný význam
- Mokoš – bohyně země a vody = Velká Matka
- Chors – nejasný význam; snad titul Dažboga
- Simargl – nejasný význam
- Jarun – uctívaný v Suzdalu, bůh jar a plodnosti
- Pereplut – neznámý význam
- Svarog – bůh nebe, stvořitel
- Svarožic – bůh posvátného ohně
- Rod – bůh zrodu; nižší bytost
- Rožanice – tři bohyně osudu = české sudičky
- Trojan – nejasný význam
- Veles – bůh bohatství a podsvětí; spolu s Perunem hlavní božstvo
- Volos – bůh skotu; pravděpodobně totožný s Velesem
- Zora = Jitřenka

Polabskoslovanští
- Běloboh – bůh dobra
- Černoboh – bůh zla
- Jarovic – uctívaný ve Wolgastu; snad podobný s Jarunem
- Nebesý bůh – hlavní božstvo; polabský Svarog
- Pizamar – snad Běsomor/Bezmiar
- Podaga – uctívaný v Plunu, pravděpodobně bůh počasí
- Porenut – uctívaný v Korenici na Rujáně; význam nejasný
- Prevít - uctívaný v Korenici na Rujáně; význam nejasný
- Pripegala – spojitost s plodností; snad středověká fikce(?)
- Radegast – totožný se Svarožicem; bůh kmene Ratarů
- Rujevít – ctěný v Korenici na Rujáně
- Svantovít – bůh Ránů (obývali Rujánu)
- Svarožic – bůh kmene Ránů; pravděpodobně totožný s Radegastem
- Tjarnaglof – snad Triglav nebo Černoboh
- Triglav – uctívaný ve Štětíně
- Turapid – modla
- Živa – bohyně spojovaná s plodností; snad forma Mokoš(?)

Polští
Poznámky: a) z polských kronik
b) římské protějšky
c) 19. stol. pravdivé
d) 20. stol. spekulace o polské lidové tradici, někteří odmítají pravdivost
- Dzidzileyla (Dzidtiliya/Zizila) – v Římě Venera, bohyně manželství, podle M. Strykowského bohyně plodnosti a rozkoše
- Dziewanna (Dzevana/Ziewona) – v Římě Diana, nevěsta i panna vládnoucí lesům
- Jespa (Jespa) – Jupiter, nejvyšší bůh
- Lel a Polel – blíženci Kastor a Pollux
- Lada (Leda) – Mars, bohyně války
- Narzama – Ceres, bohyně úrody a mateřství; podle Matěje Stryjkowského měla velký chrám v Hnězdně
- Myja (Meya) – Pluto, bůh podsvětí a ochránce duší opouštějících tělo
- Pogoda – dárce vhodného povětří, uctíván jako Pogwizd = bůh vichru
- Žywye – bůh života

Bohové v literatuře
Poznámky:
a) ze středověkých kronik a pozdějších románů – považováni za smyšlené
b) někteří předobraz z mytologie
c) ztělesněné svátky
- Devana – bohyně dne
- Chasoň – bůh pastýřů
- Lada – sluneční bohyně, spojitost s láskou a plodností
- Morana – bohyně zimy a smrti
- Olad – bůh hodování a kvasu
- Prija – bohyně dobrých přání
- Tur – bůh válek, zobrazován jako býk
- Vena – bohyně jara
- Zela – zmiňovaná v Neplachově kronice (14. stol.), Ivanov + Toporov: bohyně rostlin"

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x504a2595ddb47.zip (10 kB)
Nezabalený formát:
Slovansti_bohove.doc (37 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse