"Cílem CEFTA je, v souladu s globální tendencí liberalizace mezinárodního obchodu, vytvoření oblasti volného obchodu (mezi státy zapojenými do CEFTA k 1. lednu 1998) nejpozději do roku 2001 s tím, že cla u průmyslových výrobků, zemědělských a potravinářských výrobků a netarifní překážky a přirážky budou snižovány a odstraněny postupně ve stanovených etapách. Předmětem CEFTA jsou též horizontální ustanovení týkající se např. státních zakázek, pravidel původu zboží atd.

CEFTA nemá žádný stálý sekretariát, logo apod. Jednotlivé země se střídají v předsednictví, které představuje zejména zodpovědnost za organizaci zasedání Společného výboru CEFTA. Společný výbor v souladu s dohodou přijímá rozhodnutí a doporučení na základě konsensu.
Za realizaci obchodní spolupráce ČR s mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními, tedy i v rámci CEFTA, je v ČR z kompetenčního zákona výslovně odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ve Společném výboru zastupuje ministr.
Každoročně, zpravidla na podzim, se uskutečňuje setkání premiérů zemí CEFTA. Deklarace přijaté na závěr těchto setkání se stávají určitým programem pro rozvoj vzájemné obchodní spolupráce v následujícím roce.
Poslední setkání premiérů zemí CEFTA se uskutečnilo v září 1998 v Praze. V roce 1998 byla předsednickou zemí CEFTA Česká republika, která rovněž pořádala setkání premiérů.

Problémy CEFTA

Každá země CEFTA má společenské i značně specifické problémy. Zaměřím se na problémy CEFTA jako celku.
CEFTA není skutečnou zónou volného obchodu, protože každá země může i nadále chránit svůj trh v tzv. citlivých položkách. ČR tak činí asi u 30 výrobků, většinu z nich tvoří zemědělské produkty. Podobně se chovají i ostatní země. Současná praxe výjimek a citlivých položek neumožňuje plný rozvoj obchodu uvnitř CEFTA. Obchod zemědělskými a potravinářskými produkty je vzhledem ke své citlivosti méně liberalizován než jiné oblasti. Existující překážky omezují rozvoj obchodu právě v druzích výrobků a komodit, kde by volnější obchodní režimy byly nejvíc zapotřebí.
Dalšími problémy jsou: propastný rozdíl mezi zeměmi CEFTA, které jsou považovány za nejrozvinutější země regionu, a méně rozvinutými členy EU nerovnoměrný rozvoj jednotlivých zemí pomíjení cenového zvýhodnění výrobců oceli k Západu, výrobci musí čelit hrozbám antidumpingového opatření."