"Byla doba, kdy ještě existovali Beatles a kdy Rolling Stones a The Doors byli odstrašujícím symbolem, že taková Nirvana byla proti těmto velikánům vzorný školák. Doba, kdy celá generace posluchačů a vyznavačů rock‘n‘rollu byla stejného názoru. Všichni byli mods a pak hippies a výjimky v podstatě neexistovali. Existovali, byli však tak mizivé, že o nich skoro nikdo nevěděl. Vše se však začalo měnit na začátku sedmdesátých let, kdy se výjimky nejen začali objevovat, ale dokonce překrývat jedna druhou. Po Sanfranciské scéně přišel glitters, který pak překryl punk. Jeden z důvodů takové změny je fakt, že vedle sebe začali existovat desítky a stovky různých subkultur a rocková scéna se rozdrobila na kvanta různých stylů. S koncem punku však skončila i jednota vkusu.
První punk vznikl v New Yorku, kde se tak říkalo kapelám hrajících v prostorách CBGB, což byl klub založený Hillym Kristalem. Z kapel hrajících v CBGB se nejevíce proslavili například kapely Blondie, Talking Heads a Patti Smith Group. Teprve poté přišel Londýnský punk, který byl přesně definovaný.
Přesně definovaný punk se vyklubal hlavně v Londýnských klubech, kde vždy byla tendence vše pojmenovávat pravým jménem. Hlavní dvě skupiny posluchačů té doby byli rockeři a mods. Rockeři dávali přednost klasickému rock’n’rollu, koženým bundám a silným motocyklům, mods zase oblekům, skútrům a novým kapelám inspirované bluesem, jako byli například The Who. Ještě ostřeji se však definovaly subskupiny, kolem spodnějších společenských vrstev.
Vyvrcholením Hippies včetně trasnvestismu a deviovaného vzhledu Davida Bowieho, Kiss a Roxy Music a zároveň negací ambicí změnit rockovou kulturu a vzhled, přesně v tento moment, někdo napnul pružinu katapultu, který vymrštil do světa punk."