"Úspěch baťovek byl tak velký, že už během tří let začíná Baťa ve Zlíně stavět svoji první továrnu, která měla ještě zlepšit výrobu obuvi.
Nechává do ní dovézt nejmodernější stroje a narůstá také počet zaměstnanců. Ještě v roce 1900 počet zaměstnanců překoná stovku.
V roce 1904 Baťa spolu se třemi zaměstnanci opouští Zlín, aby získal nové zkušenosti ve Spojených státech.
Po návratu z Ameriky Baťa nejen nakoupil modernější stroje, ale také převzal americké metody marketingu. Jeho obchodní cestující se snaží udat boty kde to jde a Baťa rozvěšuje reklamy. Rozhořel se též ale spor mezi Baťou a dělníky v jeho továrně, kteří nakonec vstoupili do stávky. Baťa s nimi odmítl jednat a všechny propustil. Následně musel nabrat novou pracovní sílu z okolního venkova.
V roce 1908 zemřel Baťův bratr Antonín na Tuberkulózu a Baťa tedy stojí v čele společnosti zcela oficiálně.
Na začátku třicátých let produkují Baťovy závody neskutečných 100.000 párů obuvi denně.
V této době se také rodinný podnik mění na akciovou společnost a Baťa začíná zakládat továrny po celém světě, například Německu, Anglii, Polsku, Švýcarsku, Spojených státech či dokonce v Indii. I přes hospodářskou krizi se společnosti daří poměrně dobře.
Vrcholem Baťovy snahy o samostatnost se stalo postavení filmového studia, ve kterém mohl točit vlastní propagační snímky. Později se z něj staly zlínské filmové ateliéry.
Méně známé jsou závody na výrobu letadel, které měly napomoci s transportem zboží či plánovaná železnice, kterou však již Baťa nestihl dokončit.
V osudný den 12. července 1932 nastoupil Tomáš Baťa na palubu svého letadla, kterým hodlal letět do Švýcarska, aby zkontroloval stavbu tamní továrny.
Povětrnostní podmínky ale nebyly vůbec dobré, protože byla hustá mlha, i přesto však letadlo vzlétlo.
Bohužel krátce po startu z neznámých důvodů letadlo havarovalo a v jeho troskách zemřel jak Baťa, tak jeho pilot Jindřich Brouček.
Baťa měl závěť, kde stálo, že svěřuje vedení podniku nevlastnímu bratrovi Janu Antonínovi výměnou za 50 milionů korun, které byly zčásti vyplaceny pozůstalým a 4 miliony získalo i město Zlín.
Po svém strýci později převzal vedení firmy Tomáš Baťa junior."

Práce obsahuje fotografii Tomáš Bati.