Seminarky.cz > Maturitní otázky > > > Ústní lidová slovesnost - maturitní otázka

Ústní lidová slovesnost - maturitní otázka


Kategorie: Literatura

Typ práce: Maturitní otázky

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Maturitní otázka heslovitě seznamuje s ústní lidovou slovesností. Vypisuje její znaky a literární druhy, ve kterých se objevuje. Zmiňuje její významné sběratele: Františka Ladislava Čelakovského, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou.

Obsah

1.
Znaky ústní lidové slovesnosti (ÚLS)
2.
Literární druhy
3.
Nejvýznamnější sběratelé ÚLS
3.1.
František Ladislav Čelakovský
3.2.
Karel Jaromír Erben
3.3.
Božena Němcová

Úryvek

"S ústní lidovou slovesností souvisí pojem folklor = obecné označení pro tradice, odraz v umění i architektuře, lidové tance, kroje, nástroje (dudy…), písně, pohádky, pověsti, říkadla, rčení, anekdoty, pořekadla, bajky, hádanky, balady…

Znaky ÚLS:
 anonymní – autor neznámí
 předávají se odnepaměti z generace na generaci ústně
 velká proměnlivost (variabilita)
 odraz pocitů, nálad, stavy, starostí
 nefixované (= nezapisované)
 odraz stav daného jazyka
 kulturní bohatství
Pohádky, které si lidé vyprávěli neměli většinou pevně určené místo ani čas, dobro x zlo, byli zdrojem ponaučení, druhy: lidové i umělé, přírodní, novelistické
Pohádky lidové x pohádky autorské (Drda)
Pověsti – Alois Jirásek
Legendy – o svatých
Balady – K. J. Erben
Lidové písně, které si zpívávali měli různou tématiku: vojenské, svatební, milostné, vánoční, ukolébavky, smuteční, pracovní apod.
Říkadla a rčení často zachycují moudrosti života, např. moudrosti o počasí – pranostiky.
Přísloví – př. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
Pranostika – o počasí, př. Svatá Lucie noci upije a dni nepřidá.
Dále se vyprávěli anekdoty většinou s vtipnou pointou, pořekadla, která mívala mravní náboj. Př.

První zprávy o ÚLS u nás pocházejí ze 14.století v podobě milostných písní. V době pobělohorské nastal úpadek české literatury jako takové, ale rozvíjela se právě ÚLS a pololidové tvorby, ÚLS byla největší literární hodnotou té doby, vznikali především sociální písně, zachovala se jich však jen malá část.
Pololidová tvorba – kramářské písně, venkovští lidé – písmáci, vzdělaní (učitelé, faráři) sepisovali paměti svých měst a vesniček, tvorba vychází ze skutečných událostí, je však přibarvována
Kramářské-jarmareční písně – zpěv, hra na flašinet, doplněno obrázky, informativní funkce, znázorňovali dění ve světě
ÚLS existuje dodnes, např. ústní tradování vtipů apod."

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x4b96ac7b18d8f.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Ustni_lidova_slovesnost_MO.doc (39 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse