Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Venuše (planeta)

Venuše (planeta)


Kategorie: Fyzika

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: Městské víceleté gymnázium Klobouky u Brna, příspěvková organizace, Klobouky u Brna

Charakteristika: Seminární práce z fyziky se věnuje planetě Venuši, a to jak historii jejího objevování, tak jejím základním charakteristikám.

Obsah

1.
Jméno Venuše
2.
Historie objevování Venuše
1.1.
Nejstarší pozorování
1.2.
První pokusy o výzkum
1.3.
První úspěch
1.4.
Průnik do atmosféry
1.5.
Další pokusy
1.6.
Dobytí povrchu
1.7.
Moderní výzkum
1.8.
Mapování
1.9.
Mise současnosti a budoucnosti
2
Informace o Venuši
2.1.
Základní informace
2.2.
Vznik
2.3.
Povrch
2.4.
Atmosféra
2.5.
Klima
2.6.
Magnetické pole
2.7.
Voda na Venuši
2.8.
Rotace a oběh kolem slunce
3
Závěr

Úryvek

"1. Jméno Venuše

Jiné názvy Venuše jsou Perla oblohy, Jitřenka nebo Večernice. Venuše je pojmenovaná podle řecké bohyně jara, později známé jako bohyně lásky a krásy. Jejím symbolem je Venuše držící zrcadlo (♀) Venuši byla dávána převážně ženská jména.

2. Historie objevování Venuše

1.1 Nejstarší pozorování

Venuši znali již staří Babyloňané kolem roku 1600 př.n.l. Byla pozorována už v prehistorických dobách, díky tomu, jak je jasná. V Čechách, přesněji v Makotřasech byly nalezeny archeologické nálezy z období asi 2 700 př.n.l., které dokládají její pozorování. Jelikož Venuše je zahalena v mračnech, nebylo až do vyslání první sondy jasné, jak vypadá její povrch.

1.2 První pokusy o výzkum

První automatická sonda, zároveň první meziplanetární sonda, která byla poslána na Venuši byla Veněra. Byla to sovětská sonda vyslaná 12.února 1961. Byla vyslána přímou trajektorií, ale po sedmi dnech s ní byl ztracen kontakt. I americký průzkumný program vyslal svoji sondu. Pojmenovali ji Mariner 1. Americká sonda nedopadla o moc lépe než sovětská.

1.3 První úspěch

Druhá americká sonda Mariner 2 už dosáhla velkého úspěchu. 14. prosince 1962 po 108mi dnech doletěla až k Venuši. Sonda proletěla ve vzdálenosti 34 833 km nad povrchem planety. Mikrovlnným a infračerveným radiometrem prozkoumala mračna i povrch. Zjistilo se, že povrch má teplotu 425°C. Měření potvrdilo, že povrch planety je horký a mračna chladná. Kromě toho, že planeta není vhodná pro život, pomohla sonda odhadnout Venušinu hmotnost.

1.4 Průnik do atmosféry

1. března 1963 se na povrch planety zřítila sovětská sonda Veněra 3. I když jako první proletěla atmosférou, nebyla kvůli poruše schopná odeslat žádná data. 18. října 1967 ji následovala Veněra 4, která úspěšně vstoupila do atmosféry a odeslala mnoho dat. Vyvrátila měření Marineru 2, protože naměřila povrchovou teplotu 500°C. Zjistila, že atmosféra je
z 90-95 % tvořena oxidem uhličitým. Protože atmosféra byla hustší, než konstruktéři mysleli, měla větší padák, než bylo třeba a proto padala pomaleji. Baterie se proto vybila dřív, než sonda dopadla na povrch."

Poznámka

Titulní strana obsahuje obrázek.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x5185498b7317d.zip (35 kB)
Nezabalený formát:
Venuse.doc (96 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse