"Veřejný sektor
„Veřejný sektor je všudypřítomný, a my si to uvědomujeme – obzvlášť při placení daní.“
(Jackson, P. M., Brown, C. V.)
Klíčové pojmy:
smíšená ekonomika, tržní systém, tržní selhání, příčiny tržních selhání, vládní selhání, důvody vládních selhání, netržní činnosti státu, veřejný sektor, velikost veřejného sektoru, efektivnost veřejného sektoru, paretovská efektivnost, efektivnost a rovnost
Smíšená ekonomika
- Ekonomika, kde vedle sebe stojí soukromý sektor a sektor veřejný a kde vláda navíc záměrně i neuvědoměle ovlivňuje chování soukromého sektoru.
- Je zde tedy soukromé a veřejné vlastnictví, sektory se i vzájemně ovlivňují (interakce)
- Bez ohledu na politické přesvědčení jsou obě strany důležité pro zdravě fungující ekonomiku, musí spolu koexistovat (fungovat)
Tržní selhání
- představují situace: „v nichž podmínky nezbytné pro dosažení tržně efektivního řešení neexistují, nebo jsou nějakým způsobem narušeny“ (Jackson, Brown, 2003).
- Tržního řešení není možné dosáhnout, a proto musí zasáhnout vláda, systém je efektivní za situace dokonalé konkurence na trhu (S=D), ve skutečnosti však tato rovnost neplatí a cena je utvářena na základě poptávky a nabídky
Příčiny tržního selhání
1) Mikroekonomické
a) nedokonalá konkurence (na trhu existuje 1 subjekt, který je schopen ovlivnit cenu – monopolista, oligopolista, cena není v rovnovážném bodě),
b) nedostatek informací (pokud je nemáme, nemůžeme se rozhodovat efektivně, dochází k neefektivnímu umístění zdrojů při rozhodování o tom, co vyrábět nebo co spotřebovávat),
c) existence veřejných statků (statky kolektivn spotřeby, rozhoduje se o nich veřejnou volbou, jsou nedělitelné – př. národní obrana – nelze z ní nějaký subjekt vyloučit,stát nemůže subjekt nutit aby za to platil, jde to z daňových příjmů),
d) výskyt externalit(nezamýšlený přenos újem a užitků z jednoho subjektu na druhý)
- pokud je nějaký výrobce natolik silný že zvyšuje cenu, pak musí nastoupit stát k regulaci
- společnou vlastností je deformace tržních cen – vede k alokační neefektivnosti
- některá z mikroekonomických tržních selhání lze „napravit“ v rámci samoregulačních schopností tržního mechanismu (např. v případě externalit jejich internalizací). Jiná se však stávají předmětem alokační funkce vlády (u monopolů, či veřejných statků).


2) Makroekonomické
- nedostatečné využívání zdrojů
- nedostatečné využívání lidského potenciálu

Tyto příčiny souvisí s dosažením stability ekonomického systému. Stabilita ekonomického systému je odvozována od vývoje klíčových makroekonomických veličin:
- produkt,
- nezaměstnanost,
- cenová hladina,
- platební bilance

Řešení: stabilizační funkce státu = jde v podstatě o uplatnění veřejných příjmů a veřejných výdajů ke stimulaci některé z hlavních makroekonomických veličin.

3) Mimoekonomické
- potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty, které jsou přirozeným výsledkem existence trhu. Tržní
systém vede k různému rozdělování bohatství, které se z pohledu většiny občanů (daňových
poplatníků,voličů) může jevit jako nespravedlivé. Ve snaze o dosažení větší spravedlnosti v
rozdělování proto hlasují pro státní zásahy, jež vedou (nebo by měly vést) ke zmírňování těchto
nerovností.
- nutnost brát ohled na kvalitu životního prostředí.
Řešení: redistribuční funkce – progresivní zdanění obyvatelstva"

Součástí práce jsou schémata, grafy a tabulky o rozsahu cca 3,5 stran. Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ