1.	Biografie Vladimíra Boudníka

2.	Tvorba Vladimíra Boudníka

2.1.	Umělecké proudy ovlivňující Boudníkovu tvorbu

2.2.	Techniky práce

"Vladimír Boudník (1924 – 1949) vystudoval strojní průmyslovou školu a grafickou školu v Praze , byl zaměstnán jako propagační grafik a v letech 1952-1956 v Aero Vysočany jako nástrojař a dílenský rýsovač. Roku 1949 se seznámil s malíře Mikulášem Medkem a surrealistickým okruhem kolem K. Teuta, se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a básníkem a filozofem Zbyněk Fišerem-Egonem Bondym. Díky jim poznával moderní umění a literaturu.

Boudníkově grafické práci udaly směr pokusy o přenesení psychických podnětů do materiálu desky-matrice škrábáním a rytím, zásahy pilníkem, hřebíky a jinými ostrými předměty. Určujícím momentem jeho uměleckého vývoje se stalo tzv. explosionalistické období (1949-1956), tehdy realizoval své pouliční happeningy avant la lettre, při nichž provokoval asociační schopnosti náhodných diváků (vyzýval je k domalování skvrn na oprýskaných zdech), tehdy také psal své manifesty tohoto jím založeného směru, v jednom z nich charakterizoval obraz jako „filmový pás o nesčísleném množství napětí a psychických explozí.

Nejranější grafiky a kresby (1946-1949) vyjadřují existenciální úzkost v symbolech utrpení a smrti. Jeho spontánní expresivní gestuální tvorba od roku 1949, kdy se mu obraz stal „ seismografickým záznamem nervových impulsů“, se v Čechách rozvíjela v osamocení, ale paralelně s francouzským tašismem a americkým action painting, teprve roku 1957 ho Jan Kotík a Jiří Kolář seznámili s vývojem současného západního umění.

Od roku 1955 vytvářel Boudník Aktivní grafiky se stopami akcí, jež v duralové matrici zanechaly probíjení, perforování, vlisování kovových úlomků, propalování autogenem apod., od roku 1959 Strukturální grafiky, otisky z desek, na jejichž povrchu byly upevněny písek, textil dráty a tyto reliéfní partie byly zvýrazněny nanesením barev. Autentickou uměleckou hodnotou a morální příklad Budníkova díla ocenili mladí čeští výtvarníci sdružení kolem neoficiálních konfrontačních výstav (1960) tím, že ho pozvali, aby s nimi vystavoval."