1.

Úvod

2.	Výběr vodícího psa a nároky na něj kladené

3.

Výcvik

4.

Závěr

5.	Legislativní úprava vodicích psů

"Následný výcvik se u jednotlivých organizací drobně liší, v podstatě je ale pes ve věku 9 až 12 měsíců zařazen do smečky ostatních psů studentů ve středisku a věnuje se mu kvalifikovaný cvičitel, který ho učí konkrétní povely. Běžně je třeba, aby čtyřnohý pomocník zvládal okolo 50 povelů. Musí se naučit vyhledávat dveře, schody včetně rozlišování eskalátorů, lavičky, okénka např. na poště, schránky nebo telefonní budky, umět na povel odbočit vpravo, vlevo, zahájit a ukončit chůzi, vyvést z nepřehledné situace, obcházet překážky na zemi ve vzduchu i v úrovni očí nevidomého. Dále musí pes označit začátek i konec chodníku a podávat předměty ze země např. mince, tužku, klíče, hůl, peněženku, vodítko atd. Asi nejtěžší dovedností pro psa je tzv. „inteligentní neposlušnost“, kdy pes opakovaně odmítne uposlechnout povelu, pokud považuje situaci za nebezpečnou (například nevejde do silnice pokud vidí přijíždějící auto, odmítne pokračovat v chůzi, stojí-li na okraji kolejiště apod.). To vše by měl zvládnout během 7 až 8 měsíců. Vyvrcholením a zároveň ukončením náročné přípravy psa jsou zkoušky. Tyto testy probíhají v několika dnech a účastní se jich samostatně několik instruktorů. Součástí závěru přípravy je také veterinární osvědčení o zdravotním stavu. Úspěšným složením zkoušek je pes připraven konat svou službu."

Práce potřebuje grafickou úpravu textu a případně jasnější dělení textu.