"Slučovací:

- věty jsou navzájem rovnocenné a vyjadřují sounáležitost. Před spojkami a, i, ani nepíšeme čárku. Jestliže jsou výrazy dvojdílné, čárkou oddělujeme.
- a, i, ani, přitom, rovněž, též, (a) pak, (a) potom, (a) nakonec, ani – ani, jednak – jednak, hned – hned, tu – tu, dílem – dílem, zčásti - zčásti

Stupňovací:

- druhá věta zesiluje, stupňuje obsah věty první
- ba, ba i, ba ani, dokonce, přímo, nadto, nejen (že) – nýbrž (i), nejen – nýbrž naopak, nejen (že) – ale (i), nejen – ale dokonce (i)

Odporovací:

- jejich obsahy jsou v rozporu, obsah druhé věty omezuje platnost obsahu první, nebo nahrazuje neplatný fakt platným
- ale, avšak, však, nicméně, ale zato, zato však, ale také, také však, ale ani, jenže, jenomže, nýbrž, naopak, sice – ale, jistě – ale přece jen

Vylučovací:

- věty, jejichž obsahy se navzájem vylučují, buď platí jedno nebo druhé
- jestliže se děje přímo nevylučují, ale označují jen dvě možnosti, pak se před spojkami nebo, či čárka nepíše
- nebo, anebo, či, jinak, buď – (a)nebo, ať – či, aťsi - nebo

Příčinný:

- jestliže jsou VH v poměru příčinném (důvodovém), druhá věta uvádí příčinu (důvod) pro to, co se tvrdí v první větě
- neboť, vždyť, totiž, však také

Důsledkový:

- druhá věta vyjadřuje důsledek, který vyplývá z obsahu věty první
- poměr důsledkový je opačný k poměru příčinnému (důvodovému)
- proto, tedy, tudíž, a proto, a tedy, a tak, a tudíž"

Spojovací výrazy jsou tučně značeny.