"Dříve než přistoupíme k osvětlení vztahů sociologie vs. společenské vědy, podívejme se na to, čím rozumíme vědu, resp. společenskou vědu.
Věda je obvykle charakterizována jako propojení tří systémů: vědění, činností a institucí, které jsou svázány metodou v určitém systému. Dnes se prosazuje potřeba chrakterizovat vědu jako sociální systém orientovaný na tvorbu vědění, sledující jak růst vědění a logiku výzkumu, tak i výzkumné cíle a záměr tvorby. Vědou se uskutečňuje základní lidská potřeba uspořádanosti rozdílné a mnohostranné skutečnosti. Věda se realizuje ve vzájemně propojených činnostech, jejichž cílem je popsat a vysvětlit řád jevů a fenoménů, jejich všeobecné rysy a zákonité vztahy.
Společenskými vědami (sociálními, z lat. socialis=družný,spol.) rozumíme moderní označení pro souhrn věd o člověku a společnosti. V rámci anglosaské tradice se rozlišují: 1.vědy humanitní, jako jádro věd sociálních, do něhož patří dějiny,filozofie a klasická filologie, 2. vědy sociální, k nimž patří především ekonomie, sociologie, demografie a pol. věda, 3. úhrn věd přírodních. Rozdíl mezi humanitními a sociálními vědami ja dán mírou kvantifikace, která je ve sociálních vědách vyšší než v humanitních a stupněm vzužívání výzkumných metod, zejm. experimentu a standardizovaného pozorování. Ve středoevropské kultuře není ovšem obvyklé vést ostrý předěl mezi humanitními a sociálními vědami.
Vztah sociologie k ostatním vědám, nebyl v histotii stálý a každá koncepce tohoto vztahu akcentovala jiné postavení sociologie v rámci celé klasifikace věd.
Otázka vztahu sociologie k jiným vědám má dva úhly pohledu. 1. Pohled obecný, jaký je vztah sociologie k ostatním vědám a jaká je podstatnost poznatků, metod a teorií jiných věd pro sociologické nazírání. 2. Pohled na konkrétní ovlivnění sociologických přístupů v průběhu vývoje až po současnost.
Při respektování prvního způsobu pohledu musíme o vztahu sociologie k jiným společenským vědám vypovídat v souladu s jejími strukturálními úrovněmi.
Na úrovni obecné teorie je nejpodstatnější vztah k: filozofii, dějinám, psychologii,
ekonomii, kulturní a sociální antropologii.

1.Vztah k filozofii:
Filozofie (z řec. filos=milující,sofia=moudrost) je podle původního řeckého významu
slova „láska k moudrosti“, později se stává vědní disciplínou. Slovo „filozofie“ původně označovalo úsilí o poznání, rozšiřování sumy poznatků. Teprve později se po tímto slovem chápalo to, co rozumíme pod vědou, tj.
získávání nesporné vědomosti o vztazích, věcech a procesech. Sociologie vděčí filozofii za svůj původ.Vznikla historicky ze sociální filozofie, filozofie státu a filozofie dějin. I když se tedy sociologie vydělila z filozofie, vazba mezi nimi nikdy nezanikla. Téměř každý sociol. směr má určité fil. podloží (některé převzaly i názvy - fenomenologická socg. apod.) Filozofie dává sociologii základní myšlenkovou orientaci, část pojmového aparátu. Není proto náhodou, že někteří velcí filozofové byli i sociology (Comte, Marx,Weber ).

2. Vztah k dějinám:
Dějiny (historii) chápeme buď jako proces probíhající v přírodě a společnosti, nebo jako historiografii, tj. v podstatě soupis jednotlivých významných událostí, příp. analýzu jednání historických osobností, nebo snahu o odhalení zákonů, jímž se řídí dějinný proces. Sociologie se i při soustředění na současné společnosti neobejde bez znalostí o vývoji, tj. bez hist. srovnávacího materiálu. Vědecká práce se dnes „historizuje“, hist. pojetí proniká stále více do jiných vědních oborů."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ