"Vadné držení těla můžeme charakterizovat jako poruchu posturální funkce. Řadíme ji k funkčním poruchám hybného systému.
Podle různých autorů je celá řada faktorů podílejících se na vzniku vadného držení těla. Mezi vnitřní faktory můžeme řadit vrozené vady, úrazy, prodělaná onemocnění. V četnějších případech působí vnější faktory, např. nedostatek svalové činnosti, jednostranné zatížení se statickým přetěžováním, nevhodné pohybové návyky.
Vadné držení těla můžeme registrovat nápadnými odchylkami převážně na páteři, které morfologické znaky. Jedním z nich je i kyfotické držení těla (tzv.kulatá záda).
Tato odchylka může mít příčinu v jisté nedostatečnosti svalstva. Vzpřimovače trupu a dolní fixátory lopatek nemají potřebnou sílu udržet vzpřímené držení a neplní fixační funkci. Hyperaktivní svaly v oblasti hrudníku mají zvýšený klidový tonus, čímž tlumí své antagonisty. To vede ke zkrácení prsních svalů a k ochabování dolních fixátorů lopatek.
O kyfóze mluvíme mluvíme při vystupŇování hrudní kyfózy více či méně fixované. Může zasahovat i do lumbální krajiny, nebo být v malém úseku páteře. Lokalizovaná patologická kyfóza vzniká následkem kongenitálních změn, ostomyelitidy nebo tbc spondylitidy, špatně zhojené zlomeniny obratle, kretenizmu nebo eosinofilního granulomu. Tyto kyfózy jsou lokalizovány na malý úsek 1 - 3 obratlů a jejich léčení i prevence závisí na příčině.
Z celkových kyfóz je vystupňované zakřivení hrudní kyfózy někdy u dětí, které rodiče začínají brzy posazovat. Jestliže tato kyfóza zůstane nevyléčena, vytváří se z ní při vzpřimování dítěte skolióza. Sumací vlivů vedoucích k vadnému držení těla dochází později ke vzniku kyfózy školní (kulatá záda dětská), která se kolem 12. -14. roku fixuje a nelze ji ani pasivně vyrovnat.
Další z celkových kyfóz a zároveň nejčastější typ je juvenilní kyfóza - morbus Scheuermann. Etiologicky jde o geneticky podmíněné změny základu obratle s účastí poruch hormonální regulace, zatímco mechanické přetěžování páteře má význam podružný. Hlavní patologické změny jsou na ventrální hranici těla obratlového s meziobratlovou ploténkou. Tkáň meziobratlové ploténky vniká v podobě Schmorlových uzlů do obratlových těl. Onemocněním růstových zón, zvláště vpředu, vzniká klínovitá deformace těl obratlových a tím kyfotický tvar páteře. Nejčastěji jsou postiženy dolní hrudní obratle, vzácněji horní bederní páteř. Klinicky nacházíme zvětšenou hrudní kyfózu, u asteniků je nápadná kompenzační bederní hyperlordóza. Kyfóza je zpočátku volná, neléčená se fixuje. Jsou postiženi více chlapci než dívky (5 : 1). Průběh onemocnění může být i akutní, během několika měsíců vzniká kyfóza těžkého stupně se strukturální skoliózou.
Symptomatické jsou patologické kyfózy u myopatií, u poliomyelitidy, u choroby Bechtěrevovy a u systémových onemocnění. U osob slabší tělesné konstituce, kteří pracují převážně vsedě, s dopředu předkloněným trupem prohnutým a s trvale zdviženými horními končetinami se pozoruje bolestivá profesionální kyfóza. Bolesti se lokalizují mezi lopatkami a v šíjové krajině. Rentgenové vyšetření ukáže zvýšenou kyfózu se snížením předních úseků obratlů a meziobratlových prostorů, často je vyznačena výrazná osteoporóza"