1.	Regiony ČR a kvalita ŽP - stav

1.1.

Voda

1.2.

Ovzduší

1.3.

Lesy

2.	Regiony ČR a kvalita ŽP – důsledky

3.	Regiony ČR a kvalita ŽP – pozitivní trendy

4.

Závěr

“Regiony ČR a kvalita ŽP - stav

Jedním ze základních faktorů, který často výrazně ovlivňuje stav a vývoj společnosti i ekonomiky v regionech, je stav životního prostředí. Pro jeho zhodnocení je nutné znát nejen faktory ovlivňující jeho kvalitu, ale především důsledky zhoršování stavu. Současný stav a vývoj jednotlivých složek prostředí lze s poukazem na nejpostiženější regiony shrnout asi takto:

Ovzduší

Jeho stav je i přes dílčí zlepšení způsobené především vlivem útlumu těžkého průmyslu na celém území státu pod evropským průměrem. Česká republika nadále patří k předním producentům škodlivin v ovzduší. Nejhorší je stav v Severočeském kraji a ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci. Nejvíce postiženými městy mimo tyto oblasti jsou Praha a Plzeň. Značné problémy jsou i ve všech oblastech se špatnými rozptylovými podmínkami. Vzhledem k celkově špatnému stavu ovzduší existuje i řada dalších inverzních kotlin mimo nejpostiženější oblasti.

Voda

Celkově špatný stav životního prostředí a především destrukce krajiny se projevují výrazným poklesem vydatnosti vodních zdrojů, narušením podpovrchového odtoku, zvýšenou rozkolísaností průtoků ve vodních tocích i zhoršením jakosti podpovrchových a podzemních vod, se všemi důsledky na ekosystémy. Stav vodních zdrojů je limitujícím faktorem vývoje oblastí ze všech hledisek a jedním z nejzávažnějších ekologických faktorů vůbec. Více než 50 % všech zdrojů pitné vody neodpovídá státní normě. Závažné jsou zejména zvýšené koncentrace organických látek. Znehodnocením a nedostatkem pitné vody jsou postiženy i ty oblasti České republiky, které se jinak jeví málo postižené stavem životního prostředí, například většina jihočeských okresů.

Lesy

Pokrývají asi 34,4 % území České republiky a jsou krajinotvorným prvkem zásadního významu s mnoha nezastupitelnými funkcemi, především představují záruku ekologické stability krajiny a mají nedozírný půdoochranný a vodohospodářský význam. Na většině území je vývoj lesů hluboce narušen zejména imisemi a ukládáním škodlivých látek. Nejtěžší poškození vykazují smrkové monokultury a lesy s převahou smrku a borovice. Varující je, že mimo oblasti již těžce narušené, se snižuje vitalita lesních dřevin i v relativně „čistých“ oblastech."

Katedra regionální ekonomiky