1.	Pravěké osídlení na Pardubicku

2.	Lokalita Kunětická hora

"Z období mezolitu (8000-6000 př.n.l.) pochází tisíce nástrojů, jako hlavní lokalitu můžeme jmenovat univerzální naleziště Hůrka. Avšak k souvislejšímu osídlení Pardubicka a vlastně i celých východních Čech dochází až v mladší fázi neolitu (4000 př.n.l.), kdy počíná stěhování pravěkého lidu do nížin. Objevuje se zde hned několik pravěkých kultur, na což poukazují nálezy keramiky – lineární (volutové) – z okolí Duban, Dřenic a Třebosic. Oproti tomu nálezy z obce Trnová poukazují na lid s vypíchanou keramikou (nádoby s naznačeným hrdlem) a přírodní barviva na keramice zase na lengyelský kulturní kruh (Rosice nad Labem). Objevují se zde již první měděné předměty (nález sekeromlatu v obci Kunětice). V neolitické fázi je většina území pokryta hustými dubovými lesy. S příchodem eneolitu (pozdní neolit) se na Pardubicku objevují okrajově stopy po lidu se šňůrovou keramikou (broušený sekeromlat), jmenovat můžeme sporadické nálezy bronzových předmětů, zajímavý nález potom pochází z naleziště v Blatech, kde byl objeven džbán s měsícovitě vytaženým uchem (ansa lunata), patřící lidu řivnáčské kultury.
Doba bronzová přivedla na území východních Čech mnoho kultur, první z nich byl lid Unětické kultury, lid zemědělský, po němž se zachovalo několik převážně ozdobných věcí, jako jehlice, náušnice, náramky a zbraně (Ostřešany, Mikulovice). Změna klimatu (kolem r.1500 př.n.l.) znamenala stěhování lidu Unětické kultury a příchod tzv. Mohylového lidu (podle způsobu pohřbívání – stavěli mohyly nad hroby), jinak došlo spíše k úpadku. Vrcholem pravěkého osídlení je bezesporu příchod lidu Lužické kultury (1200 př.n.l.), zemědělského lidu, který se mohl vrátit v důsledku opětovného zlepšení klimatu. O jejich vyspělosti svědčí nálezy žárových pohřebišť (Opatovice). Nejvýznamnějšímu osídlení se pardubický kraj mohl těšit v letech 900-600 př.n.l., s příchodem lidu Slezsko-platěnické kultury, zvané též lid Popelnicových polí. * Název Slezsko-platěnická znamená, že přišli ze Slezska a jejich poprvé byly jejich kultura rozpoznána v obci Platěnice nedaleko Pardubic) * Objevují se první náboženské představy, vedle uren s popelem bývají položeny nádobky s milodary, nálezy poukazují na společné pohřby (zemřel-li muž, musela pravděpodobně zemřít i žena), je patrná sociální diferenciace – bohaté hroby x chudé bez výbavy. Bohaté nálezy pochází z lokality Hůrka, kde bylo odkryto pohřebiště (zejména hrob č.22, chlapce, u kterého bylo objeveno 43 nádob s milodary + nějaké šperky a náramky). Na přítomnost náboženských zvyků poukazují nálezy chřestítek a malých oltářků (kult býka) – Ostřešany, Mikulovice, St. Jesenčany. V obci Dražkovice může zaujmout nález náhrdelníku ze skleněných perel modré barvy. "