1.	Divadelní tvorba

2.	Nedorozumění – Le Malentendu

“ 1.1.1 Nedorozumění – Le Malentendu
Divadelní hru Nedorozumění začal psát Camus v roce 1941 v okupované Francii, když pobýval v nehostinných podmínkách Francouzského středohoří a bojoval o holou existenci. Válečné ovzduší a nepříjemná drsnost přírody měla vliv na psaní člověka navyklého věčnému Alžírskému slunci. Z těchto důvodů hra na čtenáře i diváka působí značně ponurým a pesimistickým dojmem. Nedorozumění bylo poprvé uvedeno 24. srpna 1944 v Théâtre des Mauthurins a divácky naprosto propadlo. Camus si neúspěch uvědomoval a vysvětloval ho tím, že lidé byli šokováni formou zvolené komunikace a neztotožnili se s příběhem tak, jak autor zamýšlel. Divák či čtenář měli mít pocit něčeho blízkého a zároveň vzdáleného, v tomto směru však Camus nejspíše neodhadl správnou dávku.
Při psaní tohoto dramatu byl Camus inspirován událostí, kterou četl v novinách při cestách po tehdejším Československu. Příběh byl rovněž zmíněn i v Cizinci ve formě novinového článku, který našel Meursault ve vězeňské cele a z nedostatku jiné činnosti ho četl stále znovu.
Zápletka je jednoduchá, avšak krutá. Po dvaceti letech se Jan vrací zpět do rodné vesnice nedaleko Českých Budějovic. Chce překvapit matku a setru Martu a ubytuje se v jejich hostinci, aniž by se představil. Obě ženy ho však nepoznají a vidinou rychlého nabytí majetku bohatého muže v noci zabijí. Poté, co ráno odhalí jeho pravou identitu, spáchají sebevraždu.
Camus příběhu navíc dodá ponuré kulisy, vytvářené nejen chmurnými myšlenkami postav, ale i vylíčením české vesnice jako nehostinného místa bez slunce. V průběhu celého děje na nás dýchá Camusův stesk po domově, zejména po věčném alžírském slunci a rozesmátých Alžířanech. Zástupci Camusovy země jsou zde Jan s Marií, oproti tomu Janova matka a sestra Marta symbolizují z tehdejšího Camusova pohledu nehostinnou Evropu."