1.

Dětství

2.

Studium

3.	Počátky kariéry

4.	Spor o Královédvorské a Zelenohorské rukopisy

5.	Hilsneriáda

6.	Vstup do první světové války

7.	Vznik Československa

8.	Ústup z politiky

“ Roku 1865 složil zkoušky a začal studovat gymnázium v Brně. Na školu si musel vydělávat sám, ale v tercii dostal za výsledky stipendium a práci vychovatele v rodině policejního ředitele Antona Le Monniera. Timto získal přístup k bohaté knihovně. Ve osmnácti letech si přestal rozumět s kantory, ředitelem a nepomohl mu ani skandální vztah se čtrnáctiletou dívkou. Byl nucen opustit gymnázium, ale po přímluvě Le Monniera, který právě odcházel do Vídně, mohl dokončit studia v tamějším Akademickém gymnáziu. Maturoval 4. července 1872 a zapsal se na filozofickou fakultu university ve Vídni. Na doktora filozofie promoval v roce 1876.
Později se rozhodl rozšířit si své vzdělání ročním pobytem na lipské universitě. Zde, v pensionu Goeringových, se setkal s dcerou bohatého brooklynského podnikatele Charlottou Garriguovou. Při dlouhých rozhovorech, společné četbě a procházkách se s ní sblížil a v srpnu 1877 zasnoubil. V březnu o rok později přicestoval Masaryk do Ameriky a oženil se.
Po návratu do Vídně přepracoval svou původní habilitační práci a v roce 1879 konečně habilitoval a bezplatně přednášel na universitě. Stal se také otcem dcery Alice a později syna Herberta. Ve Vídni nenacházel kvalitní práci a rozhodoval se zda má odejít. V úvahu přicházela jen Praha, ale s většinou toho, co se děle v Čechách nesouhlasil. Pomocí statí otištěných v brněnské Moravské orlici kritizoval například pasivitu českých politiků či nedůrazné vlastenectví. Pokračoval v psaní odborných statí (Plato jako vlastenec, O pokroku, vývoji a světě) a vyšla mu i první samostatná knížka O hypnotismu. Tato kniha mu zajistila nabídku mimořádné profesury na české části tehdy rozdělené německo-české university v Praze.
Přes názorové střety a řadu nedorozumění byl v prvních letech přijímán a uznáván veřejností. Pokračoval v publikování svých statí a od roku 1883 se stal redaktorem časopisu Athenaeum a později otiskl úvahu o potřebě dál zkoumat pravost rukopisů Královedvorského a Zelenohorského. Vznikl spor, který přerostl v celonárodní aféru. Masaryk ztratil důvěru národa, ale nakonec vyhrál a potvrdil nepravost rukopisů. Celý spor se přenesl od vědy spíše k politice a i Masaryk se stává politikem. V roce 1891 se stal poslancem zemského sněmu, upozornil na sebe několika závažnými projevy, ale v roce 1893 se mandátu vzdal."