1.

Úvod

2.	Příčiny selhání trhu

4.1	Nedokonalá konkurence (monopolní síla)

4.1.1

Monopol

4.1.2

Oligopol

4.1.3

Monopolistická konkurence

4.2	Externality

4.3	Veřejné statky

4.4	Nedokonalé (asymetrické) informace

3.	Příklad z praxe

4.

Závěr

5.	Seznam použité literatury

"III. VEŘEJNÉ STATKY
Nejčastěji uváděnými příklady veřejných statků jsou např. národní obrana, policie, mosty, dálnice, veřejné osvětlení, apod.
Typickými vlastnostmi veřejných statků jsou:

Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost)
– ať tento statek zprostředkovává kdokoliv, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní.

Nevyloučitelnost
– buď není vůbec možné nebo je extrémně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit.
V praxi však můžeme naleznout i vyjímky. Jedná se o následující možnosti:

a) Statky jsou nezmenšitelné, ale vyloučitelné. Např. úseky silnic, na kterých je určeno nejvyšší možné zatížení. Vozidla pohybující se po tomto úseku neomezí průjezd jiných vozidel. Vyloučitelnost však zde existuje v podobě zákazu pohybu těžkých vozidel po daném úseku.
b) Statky jsou nevyloučitelné, ale zmenšitelné. Např. ovzduší v okolí továrny vylučující škodlivé oxidy do okolního prostředí. Zněčištění vzduchu továrnou zmenšuje jeho přínos pro ostatní.
Statky, u kterých jsou obě uvedené vlastnosti (nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost) výrazné, se označují jako čisté veřejné statky, statky s rivalitní spotřebou a vyloučitelné se označují jako statky soukromé.
Statky mající vlastnosti jak čistých veřejných tak soukromých se označují jako statky smíšené (nezmenšitelné, ale vyloučitelné nebo nevyloučitelné, ale zmenšitelné)

IV. NEDOKONALÉ (ASYMETRICKÉ) INFORMACE
Při rozhodování ekonomických subjektů na trhu hraje důležitou roli informační bariéra.
Na trhu často nastává situace, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická. Tato situace nastává v praxi např. tehdy, když prodávající vědí více než kupující o kvalitě prodávaného zboží, když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami nebo když manažeři vědí o své firmě více, než její vlastníci.
Asymetrická informace vzniká v důsledku:
utajené činnosti
– jde o takové činnosti, které nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné
utajené informace
– situace, kdy jedna firma na trhu má více odborných znalostí.
Asymetričnost na trhu vede k následujícím dílčím problémům:
morální hazard
– činnost jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce.
V praxi jde o situace, kdy si někdo najímá jinou osobu pro splnění úkolu, který ovlivňuje jeho blahobyt. (najímání manažerů, starajících se o chod firmy)

Nepříznivý výběr
– proces, který vede k tomu, že „méně žádoucí“ subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se budou účastnit směny spíše než ostatní. Asymetrická informace vede ve svých důsledcích k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu méně kvalitním."

Obsahuje grafy a obrázky.