1.	Teoretická část

1.1.	Dětská mozková obrna

1.1.1.

Vymezení pojmu

1.1.2.

Diagnostika, léčba a prognóza

1.1.3.

Vyskytující se formy

1.1.4.

Etiologie a patogeneze

1.1.5.

Výskyt a incidence

1.1.6.

Následky a důsledky postižení

1.2.	Vzdělávání a sociální prostředí

1.2.1.

Všeobecný vzdělávací a pedagogický přístup

1.2.3.

Základní dovednosti

1.2.4.

Sociální zázemí

1.3.	Mentální retardace

1.3.1.

Hodnota IQ

1.3.1.

Klasifikace mentální retardace (lehká, středně těžká, těžká, hluboká, jiná, nespecifikovaná mentální retardace)

2.	Praktická část

2.1.	Uvedení do problematiky

2.2.	Použité metody a jejich rozbor

2.2.1.

Anamnéza (osobní, rodinná, závěry a opatření vyplývající z anamnézy)

2.2.2.

Pozorování (výsledek pozorování, závěr a opatření vyplývající z pozorování)

3.2.3

Rozhovor (výsledek rozhovoru, závěry a opatření vyplývající z rozhovoru)

3.	Navrhovaná opatření

3.1.	Všeobecná opatření

3.2.	Návrh opatření po oblastech

3.2.1.

Oblast sociální

3.2.2.

Oblast terapeutická

3.2.3.

Oblast edukační

3.2.4.

Oblast rehabilitační

"3.1 Uvedení do problematiky
V následující části představím prostřednictvím případové studie konkrétní případ dívky s dětskou mozkovou obrnou. Rozhodl jsem se využít klinické kazuistiky.

K vypracování mé závěrečné práce jsem si vybral případ jedenáctilété dívky, která se narodila mým známým. Je od narození postižena dětskou mozkovou obrnou kvadruparetické formy. Dívka navštěvuje speciální školu pro postižené děti. Pravidelněji se spolu setkáváme poslední dva roky. Jde většinou spíše o setkání na „neutrální půdě“, tedy v prostředí, které není domácí pro mne ani pro dívku. Za účelem vypracování této kazuistiky jsem ji však několikrát navštívil v domácím prostředí a strávil s celou rodinou i jeden odpočinkový víkend v rekreačním objektu.

3.2 Použité metody a jejich rozbor
Pešatová, Švingalová, (2005) uvádějí ve své publikaci několik metod použitelných při této závěrečné práci. Po úvaze jsem k získání potřebných informací využil anamnézy, pozorování, rozhovoru a dokumentace (propouštěcí zpráva z dětského oddělení – novorozenci). Původně jsem plánoval využít i jiné metody, avšak druh postižení dívky nedovoloval uplatnění třeba takové, která by vyžadovala písemnou nebo grafickou spolupráci.

3.2.1 Anamnéza

Cílem této metody bylo především proniknutí do problematiky dívčina zdravotního stavu a získání informací o prostředí ve kterém žije, vzdělává se a zažívá různé životní situace. Dále jsem se soustředil na rodinné zázemí, které je beze sporu velmi důležité pro dívčin vývoj. Údaje pro tuto metodu byly získávány především formou rozhovoru s rodiči, sledovanou dívkou, ale i se sourozenci sledované dívky. Některé méně podstatné informace byly získány formou rozhovoru se strýcem dívky.
3.2.1.1 Osobní anamnéza

Dívka se narodila matce jako druhá v pořadí, ze samostatné gravidity. Obě těhotenství probíhala s menšími problémy, avšak závažnější komplikace nebyly v celém průběhu žádného z nich pozorovány. Zatímco první porod proběhl v termínu, inkriminovaný proběhl sice spontánně, ale již v sedmém měsíci těhotenství. Matka chtěla rodit v malé, nedaleko vzdálené porodnici, kterou si sama vybrala, avšak k nízkému stupni gravidity byla před porodem převezena na specializované pracoviště.
Porodní váha dívky činila 1 700 g, délka dívky při porodu je uváděna 40 cm. Ihned po narození byla dívka umístěna do inkubátoru. Objevily se u ní totiž zdravotní potíže a důvodem pro umístění byla i nízká porodní váha novorozence. Matka byla po krátké rekonvalescenci propuštěna do domácího ošetřování a starala se o prvorozenou dceru. Návštěvy na novorozeneckém oddělení vykonávala matka a biologický otec minimálně jedenkrát za týden – vzhledem ke vzdálenosti pracoviště od místa bydliště a vzhledem k potřebě zaopatření prvorozené dcery. Dívka byla vyživována umělou stravou, kojena nebyla."

Práce obsahuje graf, schéma a tabulku.
Zpracováno jako závěrečné práce z kurzu sociální práce pro sociální pracovníky pořádaného Technickou univerzitou v Liberci.