1.

Úvod

2.

Příroda

3.	Povrch a členitost

4.

Podnebí

5.

Kultura

5.1.	Osidlování

5.2.	James Cook

6.	Obyvatelstvo

7.	Průmysl a vývoz

8.	Zemědělství

"Jihovýchodní pasáty přinášejí na svahy hor v jihovýchodní části Austrálie hojné vodní srážky. Typickou rostlinou zdejších subtropických lesů je Euctalyptus, česky blahovičník, strom dosahující až do výšky 160 m. Jen v nejzazším jihozápadním výběžku australské pevniny je oblast zimního období dešt´ů. Zde jsou rozšířeny jako charakteristická rostlinná formace listnaté lesy z tuholistých dřevin, zejména z jižních buků (Nothofagus). Jinak však rozsáhlé území mezi západními svahy Australské Kordillery, zvané též Velké předělové pohoří (Great Dividing Range), a západním pobřežím kontinentu patří k suchému podnebnému pásmu. Přesto však nejsou ve vnitrozemí, nehledě na “mrtvé srdce” pevniny, velké písečné pouště.
V australské zvěřině se vyskytují nejnižší řády savců, jako například vačnatci (klokani, vačice) a vejcorodí ptakopyskové. Šplhavý vačnatci, známí jako vačnatí “medvídci” koaly, žijí ve východní Austrálii a živý se listy blahovičníků.
V některých řekách se vyskytuje dvojdyšná ryba bahník australský, který přežívá období sucha zahrabaný v písku a čas od času si nabere vzduch do plovacího měchýře, jenž mu slouží jako plíce k dýchání na suchu. Domácí zvířata si sem přivedli Evropané. Ještě před jejich příchodem se k australským domorodcům připojil napůl zdomácnělý pes dingo.
Tichomořská souostroví severně a východně od Austrálie se nazývají Oceánie. K vnitřnímu ostrovnímu oblouku patří Nový Zéland a Melanésie, k vnějšímu ostrovnímu oblouku pak Mikronésie a Polynésie. Nová Guinea, patřící k Melanésii, je druhý největší ostrov na světě (měří na délku 2100 km a na šířku až 800 km ), leží na sever od Austrálie a geologicky je její součástí, neboť mají společný kontinentální fundament. Ostatní ostrovy jsou však budovány bud´sopečnými horninami, nebo korálovými vápenci. Jsou to součásti podmořských prahů, tj. vyvýšeniny mořského dna, uspořádané stupňovitě do širokých oblouků.
Nový Zéland, který tvoří dva velké a několik drobných ostrovů, se vyznačuje mladými pásemnými pohořími (Mount Cook 3764 m ), činnými sopkami na Severním ostrově (Ruapehu 2797 m ), hlubokými fjordy a neckovitými údolími ledovcového původu, jež dohromady určují jeho krajinný ráz.

Kultura
Poloha Austrálie, obrovská vzdálenost od Evropy a velmi nepřístupné pobřeží způsobily, že tento kontinent objevili evropští mořeplavci až na počátku 17. století a teprve pak ho prozkoumali.
Před příchodem bělochů obývali rozlehlý kontinent jen jeho původní obyvatelé. Často byli nesprávně nazývány australskými černochy. Dnes se jim většinou říká aborigines. Žili zde jako sběrači a lovci s primitivními nástroji (kopími, bumerangem a nástroji z kostí a kamene) na úrovni doby kamenné. Zprvu byli pronásledováni, takže jich nakonec zbylo asi sedm tisíc. Potom pro ně byli zřízeny rezervace v suchém vnitrozemí. Od té doby se počet domorodců zvýšil asi na 50000 osob, spolu s míšenci jich dnes v Austrálii žije na 160 000. Dnes je Austrálie kontinentem bělochů, jímž hodlá za pomoci přísných přistěhovaleckých zákonů zůstat i nadále. "