1.

Úvod

2.

Cíl práce

3.	Geografická poloha města

4.	Historie obce

5.	Demografie

6.	Socioekonomická data

7.

Průmysl

8.

Diskuze

9.

Závěr

"4. Historie obce

Vznik Orlové a původ jejího názvu je spojován s pověstí o zjevení orlovského orla před opolským knížetem Měškem a jeho manželkou Ludmilou, která následkem úleku předčasně porodila syna Kazimíra. Šťastný otec, vidíce v této události boží znamení, dal v místě zjevení sroubiti kapli a později pojmenoval u kaple vznikající osadu dle původce celé události - Orlová. Pravdou je, že se dodnes tyčí na vysoké skále mohutný dvouvěžový kostel v novogotickém stylu (z r. 1905), jež nahradil původní stavbu z roku 1466 a její další úpravu z 18. století. Novogotický kostel Narození Panny Marie s monumentálním schodištěm a čtyřmi sochami tvoří nejvýznamnější architektonickou a kulturní památku města. První písemná zmínka o existenci Orlové je datována kolem roku 1223 v souvislosti s listinou vratislavského biskupa Vavřince. Osada Orlová tehdy tvořila jádro lokality zvané Sat (Sůl) a patřila řádu Benediktýnů sídlících v klášteře v Týnci u Krakova. Benediktýny vybudovaný orlovský klášter (1291) se stal sídlem opatství, které hospodářsky silně ovlivňovalo region přibližně 160 km2 v okolí Orlové až do roku 1560. Po sekularizaci klášterního majetku tento připadl rodu Cigánu ze Slupska (do r. 1619), poté Bludovským z Bludova (1619 - 1838) a po vymření tohoto rodu získal orlovský velkostatek rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí. Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek, jež bohužel v 70. létech 20. století byl vlivem poddolování asanován. Zámek sloužil od roku 1902 i jako městská nemocnice.

Zásadní změnu v životě zemědělské a plátenické obce Orlové přinesl počátek dolování uhlí v 19. století. Rozvoj uhelné těžby zcela změnil hospodářský charakter území, v němž původně dominovala zemědělská výroba. Došlo k prudkému nárůstu populace, výrazně se měnila sociální, národnostní i náboženská struktura obyvatelstva. Nejstarší šachta v Orlové vznikla v r. 1835 a kolem r. 1850 bylo v Orlové a Lazích celkem 16 uhelných jam. Rozvoj těžby uhlí podnítil i stavební ruch. Těžební společnosti začaly svým zaměstnancům stavět závodní byty, tím vznikaly pro Orlovou tak typické hornické kolonie. Pro rozvoj těžby i života Orlové mělo zásadní význam dokončení Košicko - Bohumínské dráhy (1869). Obec tak získala železniční spojení do významných středisek Rakousko - Uherské monarchie. Průmyslový rozvoj s sebou přináší i společenský a kulturní rozmach. Orlová se stává na počátku 20. století centrem českého a polského školství, sídelním místem kulturních i sportovních spolků a tvoří obchodní páteř oblasti Těšínska. V roce 1922 získává městská práva a do nově vzniklé republiky vstupuje jako významné hospodářské a společenské sídlo Fryštátského okresu. Meziválečné období je poznamenáno dočasným poklesem prosperity, zvláště v období světové hospodářské krize, a s tím spojeného sociálního neklidu projevovaného stávkovými akcemi (Orlovská stávka 1925). Po mnichovském diktátu bylo postoupeno území Orlové na dobu 1 roku Polsku a po té se stává součástí Německé říše. Obyvatelstvo města bylo podrobeno soustavnému germanizačnímu nátlaku. Polský zábor i německá okupace sice nepřinesly vážné válečné škody, ale zaznamenaly významný odliv osobností z oblasti hospodářské i kulturně společenské. I přes tyto vlivy vstupuje do osvobození (3.5.1945) Orlová do poválečného období jako významné průmyslové středisko s vyhraněnou orientací na těžbu uhlí. Tradiční spojení Orlové s obcí Lazy bylo v roce 1946 rozšířeno připojením obce Poruba a v roce 1960 připojením obce Horní Lutyně. Hospodářská filozofie po Únoru 1948 významně zasáhla do života města. Bylo rozhodnuto o postupném zániku historické Orlové a Lazů vlivem levnější závalové technologie dobývaní uhlí a vzniku obrovitého sídliště na území zemědělské obce Horní Lutyně. Uhlí se tak stalo krví i jedem města Orlové. Realizace záměru byla zahájena v roce 1963 a jeho dokonání zabránil listopad roku 1989.

Od r.1989 usilují vedoucí představitelé města o znovuoživení historického jádra. Rekonstrukcí radnice z r. 1928, lékárny i kavárny na Starém náměstí, pokračujícím provozem obchodů a služeb a dalšími obnovovacími pracemi v této historické části města byl k tomuto oživení položen solidní základ. V centru Orlové - Lutyně zaujme svou moderní architekturou nová budova gymnázia, která získala cenu Grand Prix 1996.
Cenu Nejlepší stavba roku v České republice udělila gymnáziu Obec architektů. Na volném prostranství vedle gymnázia připravilo město vybudováním inženýrských sítí plochu pro dostavbu centra."

Tato práce obsahuje tabulky, fotografie a mapu. Čistého textu je v práci cca 4,5 strany.