1.	Vznik uhlí

1.1.	Fáze vzniku uhlí

1.2.	Činitelé určující rychlost a stupeň prouhelnění

1.3.	Příčiny nahromadění mocných vrstev rostlinných látek

1.4.	Chemické a fyzikální vlastnosti uhlí

2.	Charakteristika české části Hornoslezské pánve

2.1.	Hydrogeologie, tektonika

2.2.	Mocnost slojí

3.

Historie

3.1.	Počátky uhelného hornictví do roku 1830

3.1.1.

Potíže s rozšířením

3.1.2.

Výnosy a parametry prvotních dolů

3.1.3.

Technika v uhelném hornictví

3.1.4.

Ostrava

3.2.	Uhelné hornictví za průmyslové revoluce 1830 - 1880

3.2.1.

Ekonomické změny ve společnosti

3.2.2.

Výnosy a prodej uhlí

3.2.3.

Počátky báňské techniky v uhelných dolech

3.2.4.

Uhelné úpravnictví - koksárenství

3.2.5.

Sociální vztahy

3.2.6.

Horní zákonodárství

3.2.7.

Báňská správa

3.2.8.

Báňské vědy a školství

3.2.9.

Ostrava

3.2.10.

Vznik uhelných dolů Severní dráhy Ferdinandovy

3.3.	Uhelné hornictví v období technické revoluce 1880 - 1918

3.3.1.

Ekonomické a výrobní poměry

3.3.2.

První světová válka

3.3.3.

Technika v uhelném hornictví

3.3.4.

Úpravnictví

3.3.5.

Koksárenství

3.3.6.

Sociální poměry

3.3.7.

Horní zákonodárství a báňská správa

3.3.8.

Báňské vědy a školství

3.4.	Uhelné hornictví za první republiky a okupace 1918 - 1938

3.4.1.

Uhelné hornictví mezi dvěma světovými válkami

3.4.2.

Technika a produktivita práce

3.4.3.

Úpravnictví

3.4.4.

Koksárenství

3.4.5.

Struktura, sociální poměry a třídní boje

3.4.6.

Horní zákonodárství

3.4.7.

Báňská správa

3.4.8.

Báňské vědy a školství

3.5.	Uhelné hornictví za 2. světové války 1938 - 1945

3.5.1.

Včlenění uhelných dolů do nacistické válečné ekonomiky

3.5.2.

Těžba a produktivita práce

3.5.3.

Sociální postavení horníků a protifašistický odboj

3.5.4.

Horní zákonodárství a báňská správa

3.5.5.

Školství

3.6.	Uhelné hornictví za socialismu 1945 - 1989

3.6.1.

Poválečná obnova, znárodnění uhelných dolů

3.6.2.

Produktivita práce

3.6.3.

Školství a báňské vědy

3.7.	Současnost 1989 – 2004

3.7.1.

Ostravsko-karvinské doly

3.7.2.

Důl Barbora

3.7.3.

Důl ČSA

3.7.4.

Důl Darkov

3.7.5.

Důl Lazy

3.7.6.

Důl Paskov

3.7.7.

Vývoj od roku 1998 do roku 2002 (grafy)

4.	VVUÚ, a.s. (Vědeckovýzkumný uhelný ústav)

5.	HBZS, a.s. (Hlavní báňská záchranná služba)

5.1.	Historie báňské záchranné služby

5.2.	Zavedení lékařské služby HBZS

6.	Hornické muzeum

6.1.	Návštěva hornického muzea

7.	Dotazníkové šetření

7.1.	Vyhodnocení dotazníku

"III. UHELNÉ HORNICTVÍ V OBDOBÍ TECHNICKÉ REVOLUCE 1880 – 1918
Ekonomické a výrobní poměry:
V této době byla vysoká poptávka po uhlí a vzestup uhlí byl podpořen použitím nové dobývací metody – komorování na zával – která dovolovala s velmi nízkými náklady těžit velká množství uhlí. Na Moravě a ve Slezsku začalo od 70. let nabývat na trhu převahu uhlí hornoslezské nad Ostravským a to jednak lepšími vlastnostmi pro otop a jednak nižší cenou. Jeho zničující konkurenci se ostravští těžaři bránili postupným přechodem ke koksování, protože ostravské koksovatelné uhlí nemělo v monarchii i v největší části jihovýchodní Evropy konkurenci.
Důležitou roli jako dříve i v této době měla doprava uhlí a proto těžaři bojovali o snížení přepravních tarifů. Od 70. let železniční uhelné tarify klesaly a železnice v podstatě neprodělaly protože objem přepravovaného uhlí se stále zvyšoval. Později však tarify na přepravu opět rostly, avšak i v době poklesu tarifů byly tyto vyšší než v hospodářsky vyspělých zemích.
V uhelné těžbě se udržoval trvalý vzestup, do roku 1902 ani nepoznal poklesy těžby v dobách krizí. Krize se však po roce 1900 prohlubovaly a vedle poklesů těžby docházelo i k propouštění horníků a období depresí se prodlužovala
Poptávka po uhlí rostla pod vlivem světového trhu, rostly i výrobní náklady a tak zvolna rostla i cena uhlí. V západní části OKR vystoupila cena 1q uhlí na dole od roku 1881 do roku 1901 z 38,82kr. na 51,6kr. a podobně tomu bylo i v ostatních revírech. Vzestup cen pokračoval i po roce 1901, ale mnohem pomalejším tempem.
Na Ostravsku měly v této době největší těžbu doly Rothschildovy, které si v průběhu 70. let pronajali Gutmannové. Další velký důlní majetek vlastnila Severní dráha Ferdinandova, v níž měla rozhodující vliv Rothschildova bankovní skupina. Většinu těžby ovládal na Ostravsku a Kladensku už v 60. a 70. letech bankovní, obchodní a finanční kapitál.
V období konjunktury poměrně rychle rostly výrobní náklady, avšak růst zisků je předstihl. Čisté zisky z těžby uhlí dosáhly po roce 1900 řádově několika miliónů korun ročně. V průměru se zisk z těžby uhlí kolem roku 1910 pohyboval kolem 10% vloženého kapitálu a přibližně se rovnal ziskům jaké měly železárny.
Vývoj produktivity práce byl zvláštní v tom, že vykazoval výkyvy podle fází hospodářských cyklů. Produktivita klesala vždy v období konjunktur, kdy se růstu těžby dosahovalo extenzivními metodami, zejména přijímáním nových, nezkušených dělníků. V dobách krizí většinou produktivita stagnovala a nastávalo obvykle období racionalizace, spočívající i v omezení přípravy a zastavení otvírek a spojené s mírným vzestupem produktivity. To mělo vliv i na cyklický vývoj výrobních nákladů. Konjunktura na konci 90. let vedla k novému rychlému růstu nákladů, ale ceny uhlí rostly, stejně jako v dřívějším období, rychleji než náklady."

Práce obsahuje grafy, tabulky a fotografii. Jedná se o práci na Gymnáziu Ostrava-Hrabůvka.