1.	Princip výroby

2.	Vnitřní závity

3.	Vnější závity

"Jednotlivě pro účely montáže, údržbu a opravy se vyrábějí závity i ručně.
Podstatou ručního řezání závitů je vytvoření závitových drážek obráběním ručními závitořeznými nástroji.
Vnitřní závity v maticích a v jiných součástech řežeme závitníky. Závitník je stopkový nástroj, který vykonává při práci šroubový pohyb podle řezaného závitu. Tvarem se závitník podobá šroubu. Má tři nebo čtyři podélné drážky, které tvoří zuby závitníku s řezacími břity. Má dvě části : stopku a činnou (závitovou) část. Závitník řeže postupně závit řeznou kuželovou částí, která je na začátku jeho závitové části. Závitová válcová část závitník vede. Silový účinek od vratidla se přenáší čtyřhranem na konci stopky nástroje. Vratidla jsou pevná nebo představitelná. Závitníky se vyrábějí z kvalitní nerezové oceli.
Pro ruční řezání závitu zásadně rozlišujeme : sadové závitníky a maticové závitníky.
Sadové závitníky vyřezávají závitové drážky postupně jednotlivými závitníky v sadě (1., 2., 3.). Mají označení na stopce. Svým kratším řezným kuželem jsou vhodné pro neprůchozí díry.
Maticové závitníky mají dlouhý řezný kužel a jsou vhodné pro průchozí díry nebo matice, neboť vyříznou závit na jeden průchod.
Vnější závity na svornících, zvláštních šroubech nebo na trubkách řežeme závitovými čelistmi, popřípadě hlavami. Ruční závitová čelist je několikabřitý nástroj, který se podobá kruhové matici. Na válcovém obvodě má otvory pro upevnění ve vratidle. V drážce může být čelist rozříznuta, aby se mohla seřizovat. Má několik mezizubních mezer, které vytvářejí zuby. Řeznou – kuželovou částí, která je na začátku závitu, čelist řeže. Ostatní (válcová) závitová čelist ve vyříznutém závitu vede. Kruhová čelist řeže celý závit na jeden průchod. Čelisti jsou celistvé, rozříznuté, popřípadě dělené."