1.

Dadaismus

1.1	Vznik dadaismu

1.2	Zakladatelé a název „Dada“

1.3	Manifest dada

1.4	Šíření dadaismu

2.	Dadaismus ve výtvarném umění

2.1	Představitelé

2.1.1

Marcel Duchamp (1887 – 1968)

2.1.2

Francis Picabia (1879 – 1953)

2.1.3

Max Ernst (1891 – 1976)

2.1.4

Hans (Jean) Arp (1887 – 1966)

2.1.5

Kurt Schwitters (1887 – 1948)

2.2

Díla

2.2.1

Sušička lahví, 1914, Marcel Duchamp

2.2.2

Rychle se otáčející kola, 1916, Francis Picabia

2.2.3

Ohne titel (Vražedné letadlo), 1920, Max Ernst

2.2.4

Le marteau fleur, 1916, Hans Arp

2.2.5

Merzbild (nebo také Merz 25 A), Kurt Schwitters

3.	Dadaismus v literárním umění

3.1	Tristan Tzara (1896 – 1693)

3.1.2

Dvacet pět básní Tristana Tzary

3.2	Další představitelé

3.3	Závěr – význam dadaismu

4.	Literatura

"2.1.4 Hans (Jean) Arp (1887 – 1966)
Narozen ve Štrasburgu 16. září 1887. Ve svém rodném městě navštěvuje školu užitého umění, později si dpolňuje vzdělání ve Výmaru a v Paříži. Narukování do války se vyhne tím, že předstírá šílenství. Odjíždí do Curychu a tam se seznamuje s Hugem Ballem, Tristanem Tzarou, Marcelem Jancem a Hansem Richterem. Stává se jedním z nejaktivnějších protago-nistů Cabaret Voltaire, vytváří kostýmy, ilustruje časopis Dada a vystavuje první nefigurativní koláže a malované reliéfy. Zabývá se koláží, v níž aplikoval zákon náhody a vytváří také ko-lorované reliéfy ze dřeva. Hned po ukončení války odjíždí Arp do Kolína n. Rýnem, kde při-vede k dadaismu svého přítele Maxe Ernsta a malíře Baargelda. Spolu s Bretonem, Picabiou a Ernstem experimentuje s metodou psychického automatismu; dadaismus v tomto ohledu představoval jakousi úvodní fázi surrealismu. Po skandální výstavě roku 1920 odjíždí Arp do Paříže. Tady se velmi brzy spojí se surrealisty a je jedním z hlavních výtvarníků tohoto hnutí. Po celou tu dobu až do smrti ale duch dadaismu a zkušenost s ním nepřestávají ovlivňovat umělcovy práce.

2.1.5 Kurt Schwitters (1887 – 1948)
Narodil se 20. července 1887 v Hanoveru. Po studiu na Akademii výtvarného umění v rodném městě, Drážďanech a Berlíně začíná roku 1914 jeho kariéra portrétisty. Poté, co objeví avantgardní hnutí (expresionismus, fauvismus, kubismus), opouští roku 1918 tradiční malířskou tvorbu. Rozhodne se dále nepracovat s ušlechtilými materiály a své koláže vytváří z velmi různorodých odpadů, jako jsou prospekty, tramvajové lístky, kousky hadrů, výstřižky plakátů, víčka od konzerv, provázky, korkové zátky, kartóny a podobně. Od roku 1919 díla označuje jako Merz (viz 2.2.5). Název pochází z nápisu Commerzbank, z fragmentu reklam-ního letáku použitého pro jednu z koláží. V témže roku je zorganizována první výstava Merz v Berlíně pod záštitou skupiny Der Sturm. Ve stejné době se Schwitters sblíží s berlínským seskupením dadaistů a od roku 1920 se podílí na akcích skupiny. Tento rok znamená rovněž počátek práce na jedné z jeho nejoriginálnějších konstrukcí – Merzbau (je zničena během bombardování Hannoveru). Jde o spojení sochařského, architektonického a malířského díla a realizuje touhu po odstranění hranice mezi uměním a životem. Po zániku dadaistického hnutí v roce 1922 Schwitters zakládá časopis Merz, v němž hájí tento směr"

Obsahuje obrázky, velmi kvalitně zpracované.