1.	Symbol města

2.

Návrhy

2.1.	Bouře protestů

2.2.	Charakteristické údaje

2.3.	Dokončení stavby

2.4.	První poschodí

2.5.	Druhé poschodí

2.6.	Třetí poschodí

2.7.

Přízemí

3.

Článek

"Nyní vám uvedu několik charakteristických údajů souvisejících s tímto pařížským obrem. Na věž bylo třeba 700 t železa, je konstruována z 15 000 kovových součástí, které drží pohromadě 2,5 miliónů nýtů, přičemž základna má průměr pouze 130 m. Pracovní skupina padesáti inženýrů a kresličů narýsovala 5 300 výkresů konstrukce, jejíž montáž si vyžádala 250 pracovníků. Pokud byste toužili udělat něco pro své zdraví a chtěli byste se obejít bez výtahu, je tu pro vás 1 710 schodů, po kterých se dostanete do třetího patra. Natření věže, které se provádí každých 7 let, vyžaduje 40 000 pracovních hodin a přes 50 tun barvy. Oscilace vrcholu při silném větru je 12 cm. Za obzvláště horkých dnů, když se kov věže roztahuje, může věž vyrůst o 15 cm. Za jasného dne je vidět z vrcholu věže do dálky asi 67 km. Celková výška včetně televizní antény dosahuje 320,75 m a zatížení představuje 4 kg na 1 cm2, tedy tolik, jako člověk sedící na židli. Ročně navštíví Eiffelovku 5 mil. turistů.
Dokončení Eiffelovky v roce 1889 bylo uvítáno 21 salvami z děla. V tomto roce, tedy v r. 1889, zaplatily 2 miliony návštěvníků po 5 francích za osobu, aby mohli vystoupit na vrchol věže. Brzy ale došlo ke sporu, který rozdělil Pařížany na ty, kteří byli pro věž, a na ty, co byli proti. Do akce “300” za odstranění monstra, které Paříž hyzdí, se zapojilo mnoho slavných architektů, spisovatelů a dalších umělců, např. Gounod, Maupassant a Dumas syn. Sílící podpisové akce požadující odstranění věže vedly v roce 1910 k vypracování plánů na její demontáž, nikdo se ale neodvážil věž strhnout. Ironií osudu byla věž zachráněna za 1. světové války, kdy sloužila francouzskému generálnímu štábu jako důležité centrum pro radiotelegrafní spojení. V červnu 1949 byly na vrchol věže připevněny televizní antény, a tak mohla Francie vidět první televizní zprávy.
Věž má tři poschodí a z každého se vám otevírá celkový pohled na Paříž. První poschodí je ve výšce 57 m a nacházejí se v něm obchody se suvenýry, restaurace, kavárna a bufet s rychlým občerstvením, kino uvádějící filmy o historii věže a pošta, který má výsadu prodávat známky s označením “La Tour Eiffel – Paris” (10,30 – 19,30), dále je tam pobočka turistické kanceláře, přepážka na výměnu peněz a místnost rezervovaná pro mimořádné události.
Druhé poschodí je ve výšce 125 m a je odtud nejlepší rozhled. Tady najdete obchody, galerie a přepychovou restauraci Julese Verna, která vám nabízí k výhledu menu za 500 f za 1 osobu.
Třetí patro ve výšce 276 m poskytuje panoramatický výhled na značnou část města. Pro dobrou orientaci jsou tu na zvláštní orientační tabuli ještě vysvětlivky. Najdete tam také kancelář “Salon Tour Eiffel”, kterou si Gustav Eiffel postavil pro sebe a kterou užíval až do roku 1923, kdy zemřel ve věku 91 let. Poslední patro Eiffelovky patří meteorologickému pracovišti a letecké navigaci.
V přízemí, blízko západní nohy věže, je možné navštívit strojovnu výtahu. Motory byly instalované v r. 1899. Pod věží se u severního pilíře nachází busta Gustava Eiffela od Bourdella.

Článek z časopisu SEZONA:

Eiffelova věž – symbol Paříže

Dobový tisk v Čechách píše: “K velikolepé výstavě světové, jež bude roku 1889 v Paříži, konají se veliké a obsáhlé přípravy. Výstavní plocha proměněna bude v nádherný sad, v jehož jednotlivých částech umístěny budou budovy výstavní, mnohé z nich ovšem kolosální a nádherné. Nejvíce však rozruchu a pozornosti vzbudil projekt na postavení veliké věže, která by byla pouze ze železa sestrojena. Má býti umístěna na levé straně místa výstavního a dle plánů konstruktéra Eyffala byla by to největší stavba na světě. Náklad ovšem na tohoto stavitelského obra by byl ohromný. Jiná však otázka jest, zdali by věž tato skutečně stála za to, aby promrhaly se na ní miliony? V té příčině vyslovili se již umělci pařížští proti stavbě této věže, dovozujíce, že jednak tato věž bylo by monstrum stavitelské, kterým nikterak k vývoji umění by se nepřispělo, a pak, že budova ona výstavní místo nijak by nekrášlila, ba že by rozhled na ladně seřaděné a upravené výstaviště rušila a kazila. Není tudíž rozhodnuto, zdali přikročí se vůbec ke stavbě věže...”

Práce je kompilačního charakteru. Z části cituje webové stránky: http://ireferaty.zpravy.cz/308/2248/Eiffelova-vez .