1.	Historie společnosti

2.	Výzkumy veřejného mínění

2.1.	Kvantitativní výzkum

2.2.	Kvalitativní výzkum

3.	Zhodnocení problematiky

"Marketingové agentury

V této práci bych vás chtěl, vážení studenti, seznámit s činností marketingových agentur, tedy agentur pro výzkum veřejného mínění. Konkrétně budu mluvit o činnosti firmy Opinion Window (OPW s.r.o) z Prahy.
Tato firma vnikla v roce 1992 a už nyní patří k nejvýznamnějším marketingovým agenturám v ČR. S 15 stálými zaměstnanci (1996) dokázala udělat obrat 22 mil. (1996), z čehož vyplývá že tento obor určitě patří k výnosným obchodům. Nyní už k činnosti této agentury pro výzkum trhu.
Výzkumy veřejného mínění se rozdělují na 2 základní druhy. Jsou to výzkumy kvalitativní a kvantitativní. Rozdíl mezi nimi je hlavně v počtu respondentů (respondentem se myslí dotazovaná osoba).
1. Kvantitativní výzkum
Tyto výzkumy jsou svým smyslem založeny na dotázání velkého počtu respondentů. Vyplněné dotazníky se pak vyhodnocují podle přání zadavatele výzkumu. Může jít o zjištění podílu na trhu, jak je na tom firma v povědomí lidí (spontánní nebo s pomocí). Protože se dotazuje obvykle více než 1000 respondentů (průměrně 1000 - 3000), nemůže agentura vystačit jen s vlastními zaměstnanci. Pro tyto výzkumy agentura tedy používá externích tazatelů, kteří bydlí v různých částech republiky. S nimi je OPW ve spojeni v podstatě jen telefonicky nebo přes poštu. Prostřednictvím pošty jim taky rozesílá dotazníky, které potřebuje s náhodnými respondenty vyplnit. Ti je do zadaného termínu udělají a pošlou zpět na adresu firmy. Takových externích spolupracovníků má agentura na celé ČR více než 500. Je taky nutné provádět kontrolu práce externích tazatelů, aby nebyly výzkumy zkreslené. Proto se náhodným respondentům pošlou korespondenční lístky, na kterém zaznamenají zda u nich někdo takový byl či ne a pošlou to zpět.
Druhý způsob dotazování lidí v kvantitativním výzkumu jsou tzv. výzkumy "in hall" či "on street". Tyto fungují tím způsobem, že opět externí spolupracovníci agentury pod dohledem supervisora dotazují náhodné kolemjdoucí v nějaké budově čí přímo na ulici (jak je patrno z anglických názvů). Tyto rozhovory jsou většinou velmi krátké - trvají asi 2 - 5 minut. Respondenti ale žádnou odměnu na rozdíl od tazatelů nedostanou. Snad jen pocit, že spoluvytvářejí veřejné mínění.
Po analyzování zjištěných skutečností se pošle klientovi (zadavatel výzkumu) závěrečná zpráva, se kterou je buď spokojen nebo ne. V druhém případě se musí provést doplňkové výzkumy.
Do tohoto druhu výzkumu patří i výzkumy po telefonu. Jednoduše se obtelefonovávají náhodní lidé vybraní z telefonního seznamu."