1

Úvod

2	Učíme se jen od toho, koho milujeme

3

Závěr

“Ano, proč bychom se také měli učit od někoho, koho nemilujeme, nemáme ho rádi, není nám sympatický? Není to jen záležitost vztahu učitel - žák, ale toto pravidlo platí i v mnoha dalších vztazích, které život přináší. Například láska dítěte k rodičům je prvním předpokladem důvěry a pokud dítě věří, pak se učí, vnímá a rodičovská moudra tak přebírá za svá. Stejně tak je to ale i ve škole, pokud si dítě učitele neoblíbí, tak mu neuvěří a jen těžko bude přijímat látku, kterou učitel přednáší. I v dávné historii lidstva existovaly postavy, které pro celé lidstvo byly velkými učiteli, kteří byli všeobecně uznáváni a milováni. Byly to postavy disponující ohromným charismatem. Co je to charisma? Co dělá to, že někteří jedinci jsou milováni celými národy s tou největší oddaností a někdy dokonce až s absolutně nekritickou slepou důvěrou? Někdo možná odpoví, že se jedná o člověka krásného, silného či chytrého. Ale to je podle mě odpověď mylná. Pravý důvod nám zůstává skrytý, můžeme se jen dohadovat, že to je souhra určitých okolností, možná je to dar od Boha, ale záleží na tom vlastně tak moc? Prostě se TO stane, objeví se osoba mající pro druhé charisma, je všeobecně milována a přijata. A právě to jsou oni, od kterých jsou všichni ochotni se učit. A učí se rádi, necítí učení jako povinnost, oni se chtějí učit, oni chtějí být jako ONI milovaní."