1.

Narození

2.	Otcovy vynálezy

3.	Smrt bratrů a stěhování do Švédska

4.	Mladý Nobel

5.	Nobelovy výzkumy a patenty

5.1.	vynález dynamitu

6.	Ženy v životě Alfreda Nobela

7.	Nobelův testament

8.	Smrt Nobela

9.	Nobelovy ceny

"Píše se rok 1833. Je sychravý říjen, 21. Narodil jsem se jako třetí ze 6 synů, známému podnikateli a vynálezci, Immanuelu Nobelovi.
V současné době nejsou otcovy vynálezy úspěšně přijaty, a naše rodina zažívá první z otcových bankrotů. Ale protože otec nechce dopustit, aby naší rodinu živil matčin obchod s potravinami, stěhujeme se do Sankt Petěrburgu.
Zde se konečně otec dočká úspěchu. Z malé dílničky vybuduje velkou manufakturu. A jeho námořní miny, které vyrábí, čím dál víc přitahují můj zájem. A spolu s nimi začínám objevovat kouzlo chemie a fyziky.
Mí dva bratři zemřeli. Ale my ostatní se úspěšně probojováváme životem. Otec nám dokonce platí prvotřídní vzdělání soukromými učiteli. Ale naneštěstí nás potkává druhý otcův bankrot. Takže přichází další stěhování, nyní zpět do Švédska.
Píše se rok 1850. Mně je krásných 17 let. Naučil jsem se plynně hovořit švédsky, rusky, francouzsky, německy a anglicky. Fyzika s chemií mi přirostly k srdci, stejně tak jako anglická literatura a poezie. A mým dalším koníčkem se pomalu stává i stěhování. Ještě tohoto roku mě otec posílá do zahraničí, abych pokračoval ve vzdělávání se v chemii. V následujících dvou letech navštívím Švédsko, Německo, Francii i USA. Ale nejpůvabnější byla Paříž. Potkávám se zde s Viktorem Hugem. Ten mě kvůli mé zálibě ve stěhován, nazývá nejbohatším tulákem Evropy. Ale podstatnější pro mě je setkání s mladým italským chemikem, s Ascaniem Sobrerou. Před pár lety, přesněji roku 1847, tento mladý muž objevil nitroglycerin. Jeho povídání bylo tak poutavé, že jsem se jím nechal unést. A to natolik, že po návratu z cest, jsem spolu s otcem a bratrem Emilem, pokračoval v chemických výzkumech. Nitroglycerin je ale látka velmi třaskavá, zabila spoustu lidí. Stejně tak roku 1864 její výbuch zabil mého bratra. Stockholmští radní na tento popud zakazují zkoumat nitroglycerin na území města. Proto se s otcem opět stěhují, mimo území Stockholmu. Oba jsme toužili objevit způsob použití třaskaviny, bez rizik ztrát na životě.
Nebudu to déle protahovat. Ve svých výzkumech jsem prostě byl úspěšný. Založil jsem 90 továren a firem v 25 zemích a 5 kontinentech. Získal jsem 355 patentů na různé vynálezy. Objevil jsem třaskavou želatinu (pro ty, kteří nevědí, je základem všech druhů střelného prachu). Vynalezl jsem rozbušky k dynamitu. Ano, k dynamitu. Opravdu se mi to povedlo.
A stejně, jako objev penicilinu, gravitace, či rentgenu, byl i dynamit dítkem náhody. Jednoho dne jsem na udusanou hlínu ve své pracovně rozlil nitroglycerin. Čekal jsem explozi, pomalu jsem se loučil se životem. Ale nestalo se nic. Začal jsem zkoušet míchání nitroglycerinu s jílem. A dynamit byl na světě. Patent na něj jsem získal roku 1867."