1.	Rok a místo (nakladatel) prvního definitivního vydání díla

2.	Geneze díla

3.	Místo díla v kontextu autorovy tvorby

4.	Postavení díla v dobovém českém a světovém literárním kontextu

5.	Analýza díla spolu s jeho interpretací

6.	Komentované výpisky z četby

7.	Vlastní emocionální postoj k danému dílu, jeho zdůvodnění

“Místo díla v kontextu autorovy tvorby
Markéta Lazarová je příběh, jehož hrdinka je doslova ztělesněním víry v pravdivost života. Tuto vančurovskou energii nalezneme i v dalších Vančurových prózách ze třicátých let, např. romány Útěk do Budína a Konec starých časů, povídkový soubor Luk královny Dorotky. Zejména ji pak nalezneme ve Vančurových Obrazech z dějin národa českého, psaných již v kritickém ohrožení národa a prosycených nadějí v jeho jistoty i budoucnost.

Postavení díla v dobovém českém a světovém literárním kontextu
Literární kritikové ve svých kritikách shodně upozorňují na vysokou hodnotu jazyka, jímž je kniha napsána.Vladislav Vančura, znechucen rozbředlým jazykem českého impresionismu a realismu, přichází s jazykem pro tu dobu nezvyklým, jazykem obtížným, stylizovaným, přesto však jednoduchým a výstižným, a proto kritiky pozitivně hodnoceným: „Tento sloh, snad poněkud romanticky – řekl bych – hankovsky přebarvený, žije plným životem v Marketě Lazarové a znovu překvapuje svou úžasnou jednoduchostí, zhuštěností a dynamičností.“ píše R. Jakobson ve své kritice. Dodává také, že nebýt právě tohoto jazyka, byla by Marketa Lazarová pouze dalším průměrným zbojnickým románem, neboť zápletkou ani dějem se od nich v nejmenším neodlišuje.
Dobové ohlasy na Marketu Lazarovou jsou v mnoha směrech podobné – kritikové se zamýšlí nad nekonkrétním pojetím historie a téměř vždy se shodují, že to nikterak nesnižuje uměleckou hodnotu díla, oceňují jazyk, jímž je kniha psána, zdůrazňují lidskost a pudovost Vančurových postav. Uměleckou kvalitu knize neupírá nikdo, liší se jen tím, kde vidí její místo mezi dosavadními knihami Vančurovými."