1.	Znění básně

2.	Popis sbírky

3.	Obsah básně Mršina

4.	Stručný životopis autora

5.	Rozbor básně z hlediska strof, rýmu, stop a básnických prostředků

"Báseň Mršina je součástí básnické sbírky Květy zla, kterou napsal Charles Baudelaire . „Ve své poezii odhaloval milostná a společenská zklamání, snažil se provokovat svojí otevřeností. V jeho díle je spojena láska a pohrdání, krása a zlo, touha po životě atd. Jeho dílo ovlivnilo moderní poezii.“
Sbírka Květy zla byla kritikou nepřijata a považovala se za hanobení společnosti, morálky a náboženství. Básník za ni musel dokonce zaplatit i pokutu. Sbírka obsahuje celkem 126 básní a je rozdělena do šesti částí: Splín a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Revolta, Smrt. „V poezii, kterou básník šokoval francouzskou společnost, se do velké míry odráží jeho nespoutaná osobnost i jeho život. V básních líčí nepřikrášlený obraz skutečnosti, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala (báseň Zdechlina). Výchozím bodem sbírky je nemožnost člověka dosáhnout štěstí a odtud pramení bolest, o to intenzivnější, že se záblesky štěstí hlásí ve snu a vzpomínání.
•Báseň Mršina je unikátní pohled na tělo již zemřelého tvora. Autorův detailní popis je přesvědčivý a mnohdy nahání i strach či odpor.
Báseň začíná obyčejnou procházkou básníka a ještě jedné osoby, není známo přesně jaké, ale z kontextu vyplývá, že to bude nejspíš žena. Oba kráčí po cestě a najednou spatří strašnou mršinu, která leží na štěrku. „S nohama ve vzduchu jak vilná žena, škvaříc a potíc samý jed, smrdutým břichem beze studu rozevřena se nabízela pro pohled.“ Byla tak vyzývavá, že by ji těžko někdo přehlédnul. Rozhodně jim nevoněla a zápach se linul v prostoru. Byl sluneční den a nebe bez mráčků, teplota prudce stoupala a shnilotina se, jak říká autor, „vařila“.
„Nebe se na tu pyšnou prašivinu smálo a rozvila se jako květ…“ Zde přirovnal odpornou věc ke květině, která vykvetla. To znamená, že tím, jak se vzduch ohříval, ohřívalo se i tělo, které se rozkládalo a praskalo. V páté strofě se dozvídáme, že mršina nebyla na místě sama. Kolem ní se vytvořil roj much a bylo možné zahlédnout i červi, kterým se v těle velmi dobře dařilo. A tím, jak se tito živočichové vrtali ve zbytcích zdechliny, se tato mršina “