1.

Úvod

1.1.	Definice trhu práce

2.	Situace v ČR

2.1.	Demografická situace

2.2.	Transformace ekonomiky

2.3.	Alokace výrobků a služeb

2.4.	Míra nezaměstnanosti

2.5.	Sociální skladba

2.6.	Sektory ekonomiky

3.

Závěr

"Stát ovlivňuje trh práce také regulací mobility, a to především omezením možností cizích státních příslušníků pracovat v České republice tím, že uzavírá mezistátní smlouvy se zeměmi, odkud k nám směřuje pracovní síla a vydáváním povolení cizincům k pobytu a k práci u nás.Ale cizí státní občané pracují v ČR také ilegálně. Při analýze formování trhu práce v ČR je třeba brát v úvahu demografickou situaci, především zastoupení populace produktivního věku. Právě tento faktor ovlivňuje trh práce v současnosti velmi významně. V letech 1990 - 1994 se zvýšil počet obyvatel o pouhých 30 tisíc osob. Do pracovního procesu se však dostávají mladí lidé narození v letech 1973-1979.Do pracovního procesu vstupují velmi početně silné ročníky, zatímco do postproduktivního věku přicházejí lidé, narození ve třicátých letech, kdy byla porodnost nízká. Podíl obyvatel poproduktivního věku se v analyzovaném období nezměnil. Trh práce se vytvářel v období transformace ekonomiky, kterou představuje jednak restrukturalizace spojená se snižováním podílu primárního a sekundárního sektoru ekonomiky a růst terciéru, jednak transformaci vlastnických vztahů a převod majetků do soukromých rukou. Všechny tyto přeměny vyvolaly velké přesuny na trhu práce. Odhaduje se, že pracovní místo změnilo asi 1,5 milionu občanů. Předchozí vývoj ekonomiky ovlivňuje trh práce významně také alokací výrob a služeb. Vytváří regionální rozdíly v poptávce po pracovních silách, které jsou významné a ovlivňují regionální trhy práce. Také kvalita nabídky práce je ovlivněna regionálními možnostmi obyvatelstva získat kvalifikaci a vzdělání. Neduhy období řízené ekonomiky spolu s aspekty předchozího historického vývoje budou ovlivňovat trh práce i v dalších letech. Novým jevem je nezaměstnanost části obyvatelstva. Přechod k tržní ekonomice byl v ČR poznamenán poklesem počtu ekonomicky činných osob. Propuštěni byli především pracující důchodci. Významně se snížila ekonomická aktivita žen. Ze zaměstnání byly propuštěny matky s dětmi v počtu asi 240 tisíc nebo samy odešly do domácnosti.Po výkyvech v počtu ekonomicky činných i nezaměstnaných došlo v roce 1994 ke stabilizaci a míra nezaměstnanosti osciluje kolem tříprocentní hranice. V České republice se nezaměstnanost měří dvojím způsobem. Tyto propočty míry nezaměstnanosti zjišťují úřady práce a to:

a) z disponibilního zdroje pracovních sil, který vychází z údajů zjištěných statistickými orgány formou tzv. "výběrových šetření pracovních sil":
počet uchazečů o zaměstnání míra nezaměstnanosti= počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil + nezaměstnaní
Tento způsob se používá od 2.čtvrtletí 1994.

b) na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva: počet uchazečů o zaměstnání míra nezaměstnanosti= počet ekonomicky aktivních obyvatel

Tento ukazatel je ovlivněn tím, že je zde promítnuta vyjížďka a dojížďka obyvatel. Trh práce je významně ovlivněn sezónními výkyvy. Nezaměstnanost obvykle kulminuje na přelomu roku, protože podniky často propouštějí zaměstnance k 1.lednu. Na jaře a v létě se zaměstnanost zvyšuje, takže nezaměstnaných ubývá a jejich počet roste na podzim v souvislosti s nástupem na trh práce absolventů škol. Je zřejmý rozdíl v nezaměstnanosti mužů a žen. V průběhu let 1990-1995 měly ženy trvale na nezaměstnanosti vyšší podíl než muži, většinou představují 56-60% z celkového počtu nezaměstnaných. Tyto rozdíly v ekonomické aktivitě mužů a žen, vyšší ukazatele ženské nezaměstnanosti, ale i další nerovnosti, např. regionální rozdíly na trhu práce svědčí o tom, že tento trh není homogenní."