Seminarky.cz > Seminárky/Referáty > > Rozbor judikátu Nejvyššího správního soudu

Rozbor judikátu Nejvyššího správního soudu


Kategorie: Právo

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Tato práce obsahuje analýzu rozsudku Nejvyššího správního soudu 5 Ans 1/2006-74 ze dne 25. dubna 2007, který se týká kasační stížnosti B. D. Pojednává o skutkovém stavu věci, finanční kontrole, která rozsudku předcházela, i osobním názoru autora.

Obsah

1.
Úvod
2.
Skutkový stav věci
3.
Finanční kontrola
4.
Návrh žalobce
5.
Rozhodnutí soudu
6.
Názor autora práce

Úryvek

"V tomto případě se jedná o kasační stížnost B. D., který se domáhal prostřednictvím institutu kasační stížnosti zrušení pravomocné rozsudku Krajského soudu v Plzni a vrácení věci k dalšímu řízení. Krajský soud totiž zamítl jeho žalobu na ochranu před nečinností Finančního úřadu v Rokycanech.

Skutkový stav spočíval v tomto případě v tom, že Finanční ředitelství dne 28. 3. 2001 pověřilo Finanční úřad v Plzni, aby provedl u žalobce daňovou kontrolu daně z příjmu za roky 1997 až 1999. Místně příslušným byl Finanční úřad v Rokycanech. Žalobce z toho dovozoval, že Finanční úřad v Plzni není oprávněn provádět u něj takovouto kontrolu a tím pádem byla kontrola nezákonná a její výsledky neplatné.

Z tohoto důvodu podal na Finanční úřad v Rokycanech žalobu na ochranu před nečinností, jelikož se domníval, že kontrolu měl provádět právě tento úřad, u něhož i jako u místně příslušného přiznával daň s příjmu.

Na základě finanční kontroly, kterou provedl Finanční úřad v Plzni, byly žalobci vyměřeny za všechny tři roky dodatečné platební výměry. Žalobci se však podařilo docílit toho, že 6. 8. 2004 žalovaný zrušil všechny tři dodatečné platební výměry.

Žalobce se pak u žalovaného domáhal vydání rozhodnutí žalovaným ve věci daně z příjmů fyzických osob za ony tři roky. Žalovaný jej nevydal, jelikož v té době u něj neprobíhalo řízení v této věci. Krajský soud se s názorem žalovaného ztotožnil a žaloba na ochranu proti nečinnosti zamítl. Žalobce s tímto odůvodnění nesouhlasil z toho důvodu, že by podle tohoto výkladu byla žaloba na ochranu před nečinností fakticky zbytečným institutem, jelikož byl stačilo konkrétnímu úřadu vůbec nezahájit řízení a být tak před takovouto žalobou vždy uchráněn.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl s tím, že žalovaný nebyl nečinný, jelikož kontrolu na základě pověření prováděl jiný finanční úřad (v Plzni). V tomto případě Nejvyšší správní soud správně poukázal na vztah ustanovení obecnosti a speciality ve vztahu § 4 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb a § 10 odst. 3 zákona č. 531/1990 Sb. Ve věci jeho nynější nečinnosti poukázal na soudní řád správní s tím, že z ustanovení § 79 odst. 1 a § 81 odst. 2 s. ř. s. vyplývá, že žalobce se může domáhat ochrany proti nečinnosti správního orgánu pouze tehdy, kdy je řízení již zahájeno, neboť může uložit správnímu orgánu povinnost jen vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, nikoli zahájit řízení

Osobně se s zamítnutím kasační stížnosti plně ztotožňuji, jelikož finanční kontrolu opravdu nemusí provádět pouze místně příslušný finanční úřad, ale je možná i delegace. Zde nebylo pochyb, že Finanční ředitelství pověřilo kontrolou jiný než místně příslušný úřad, konkrétně ten v Plzni.
Jelikož byly všechny tři dodatečné platební výměry zrušeny (včetně penále), žalovaný se nemusí domáhat vydání rozhodnutí nových. Domnívám se však, že se Nejvyšší správní soud mohl v odůvodnění svého rozsudku důkladněji věnovat odůvodnění toho, proč se nelze domáhat zahájení nového řízení žalobou než pouhým odkazem na příslušná ustanovení soudního řádu správního."

Vlastnosti

STÁHNOUT PRÁCI

Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x48a99edc093a3.zip (12 kB)
Nezabalený formát:
Rozbor_judikatu.doc (43 kB)
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.

Diskuse