Obsah
4. | Ekologické faktory omezující život organismům
|
6. | Regionální fytogeografie
|
Úryvek
"Druhy, které lze využít k bioindikaci úniku organických hnojiv či splachů hnojiv z polí (např. v okolí zdrojů pitné vody jsou kopřiva dvoudomá, někteří merlíci, lebedy či šťovíci.
Nitrofyty – bez černý, kopřiva dvoudomá, lebeda lesklá.
Ekologický význam umístění průduchů na spodní straně listů je protože na spodní straně je nižší teplota, což vede k nižším ztrátám vody transpirací a současně to ukazuje i na těsné vztahy mezi anatomií a účinností fyziologických procesů.
Znak populace, který vyjadřuje údaj – 34 jedinců na ploše 1m2 = hustota.
Nejčastějším způsobem prostorového rozmístění jedinců v rostlinných populacích (ve volné přírodě) je rozmístění shlukovité.
Výrazný nedostatek mladých jedinců (semenáčků) má populace ustupující (regresivní).
Keřové patro bývá označováno (např. ve fytocenologických snímcích) E2.
Patrovitost rostlinných společenstev v nadzemním prostoru je výsledkem konkurenčních vztahů mezi rostlinami o světlo.
Stromové patro – buk lesní, modřín opadavý.
Keřové patro – bez hroznatý, líska obecná.
Bylinné patro – konvalinka vonná, třtina chloupkatá.
Mechové patro – ploník ztenčený, měřík tečkovaný.
Na jarním aspektu lužního lesa se podílí křivatec žlutý, sasanka hajní, orsej jarní.
Mezidruhová konkurence se týká vztahů mezi jedinci různých druhů.
Rostoucí konkurenční tlak se u slabšího jedince může projevit zpomalením vývoje a omezením růstu.
Mutualistické vztahy – opylovač+rostlina, mykorrhiza, hlízkové bakterie s kořeny bobovitých rostlin.
Mutualistické vztahy se mohou projevit u zúčastněných druhů zvětšením areálu.
Tvorbě mykorrhizy brání přemíra dusíku v půdě.
Přirozené ekosystémy – rašeliniště (vrchoviště), vrbo-topolový lužní les, horský smrkový prales.
Umělé ekosystémy – vinice, smrkový les nížinného stupně, kukuřičné pole.
V mokřadních olšinách jsou hydrofyty, hygrofyty, nitrofyty.
Mokřady jsou říční nivy, lužní lesy, rašeliniště a slatiniště, mokré louky, olšiny.
Významné zastoupení acidofytů v bylinném patře mají kyselé doubravy a bikové bučiny.
Dub letní, jasan ztepilý, vrba bílá a topol černý rostou spolu v lužních lesích.
Původní (autochtonní) dřevinou našich lesů je borovice lesní a dub šipák.
Dřeviny zlepšující úrodnost půdy svým bohatým dobře se rozkládajícím opadem (lípa, olše aj.) = meliorační dřeviny.
Druhové složení našich lesů má daleko k přirozené stavbě, na úkor kterých dřevin došlo v minulosti k výraznému rozšíření výskytu smrku ztepilého a borovice lesní? Smrk dnes roste na velkých plochách, kde se v minulosti vyskytoval převážně buk lesní, borovice se pěstuje nejčastěji na místech, kde byl dříve dub (zimní).
Jednorázové smýcení stromů na souvislé ploše s následnou umělou obnovou prostoru = holoseč.
Při holosečném způsobu hospodaření vznikají stejnověké porosty hospodářsky preferovaných druhů (nejčastěji monokultury smrku či borovice).
Společenstva s dostatečnou zásobou živin v půdě jsou vrbo-topolový luh, suťové lesy, pcháčové louky."
Poznámka
Jedná se o výčet faktů, který není logicky členěn.
PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ
Vlastnosti
Číslo práce: | 14597 |
---|
Autor: | Nicol - |
Typ školy: | SŠ |
Počet stran:* | 4 |
Formát: | Nezadáno |
Odrážky: | Nezadáno |
Obrázky/grafy/schémata/tabulky: | Ne |
Použitá literatura: | Ne |
Jazyk: | čeština |
Rok výroby: | 2007 |
Počet stažení: | 122 |
Velikost souboru: | 17 KiB |
* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran. |
STÁHNOUT PRÁCI
Práci nyní můžete stáhnout kliknutím na odkazy níže.
Zabalený formát ZIP: x48d101b032621.zip (17 kB)
Nezabalený formát:
Práce do 2 stránek a práce uvolněné zdarma (na žádost autorů nebo z popudu týmu) jsou volně ke stažení.