1.

Mykologie

2.	Zařazení hub

3.	Společné znaky

4.	Rozmnožování

5.

Plísně

6.	Kožní nemoci člověka

7.	Anatomie hub

8.	Morfologie hub

"Zásobní látkou hub je glykogen.
Těsným propletením až srůstem houbovým vláken vznikají nepravá pletiva.
Přítomnost rosolovitého plazmodia v životním cyklu mají hlenky.
Parazitické houby nejsou vlčí mléko a kropidlovec černavý.
Preventivně chráníme semena, hlízy, cibule apod. proti škodlivým organismům (zejména proti parazitickým houbám) = moření.
Oomycety vykazují blízké vývojové vztahy k řasám, jejich zoospory mají dva nestejně dlouhé bičíky a v buněčné stěně převažuje celulóza.
Houby spájivé = zygomycety.
Kropidlovec černavý se nepohlavně rozmnožuje pomocí sporangiospor.
Druhově nejpočetnější skupinou hub jsou vřeckovýtrusé houby.
Počet výtrusů obsažených ve vřecku je 8.
Při vzniku askospor probíhá meióza i mitóza.
Kvasinky mají značný obsah bílkovin a vitaminů skupiny B.
Hnědé skvrny na hlízách nebo plodech rostlin z čeledi lilkovitých způsobuje plíseň bramborová.
Nápadné bělavé povlaky na listech jabloní či dubů vyvolává padlí.
Nápadné v soustředných kružnicích uspořádané kupky výtrusnic na plodech ovocných dřevin způsobuje hlízenka ovocná.
Kožní onemocnění člověka (dermatomykózy) způsobuje druhy rodu Candida.
Nejnebezpečnější mykotoxiny (aflatoxiny) produkuje kropidlák.
Vřeckovýtrusé houby s makroskopickými plodnicemi jsou lanýž černý a smrž obecný.
Podhoubí paličkovice nachové žije paraziticky v semeníku rostlin lipnicovitých.
Paličkovice nachová se pěstuje uměle pro obsah alkaloidů.
Vývojově nejvýše postavenou skupinou hub jsou stopkovýtrusé houby.
Zelené zbarvení klobouku některých hub není způsobeno přítomností chlorofylu, ale přítomností nefotosyntetických barviv (skupina chinonů).
Vřeckovýtrusé houby – přítomnost pohlavních orgánů, v ontogenetickém cyklu převládá jednojaderné primární mycelium a tvorba askospor.
Stopkovýtrusé houby – v životním cyklu převládá dvoujaderné sekundární mycelium, tvorba bazidiospor a absence pohlavních orgánů.
Hyfy rostou dělením pouze koncové buňky hyfy, tzv. vrcholovým růstem (kromě hyf obsažených v plodnicích, kde rostou všechny buňky) a rostou pouze na svém vrcholu (apikálním růstem), stejně jako kořenové vlásky a pylové láčky cévnatých rostlin.
Buňky sekundárního mycelia u stopkovýtrusých hub obsahují 2 haploidní jádra.
Parazitické stopkovýtrusé houby jsou rez travní a mazlavá sněť pšeničná.
Přehrádky hyf se soudkovitými ztluštěninami mají bazidiomycety.
Plodnice netvoří rzi a sněti."

Jedná se o neorganizovaný výčet fakt.