1.	Základní charakteristika

2.

Rozdělení

3.

Pláštěnci

4.

Kopinatci

5.	Obratlovci

6.	Nervová soustava

7.

Žraloci

8.

Ryby

9.

Řády

10.	Obojživelníci

11.	Rozmnožování

12.

Plazi

13.

Ptáci

14.

Savci

15.

Vačnatci

16.	Hmyzožravci

17.

Hlodavci

18.

Primáti

19.

Anatomie

20.	Morfologie

"Předkem všech plemen kura domácího je kur bankivský.
Předkem zdomácnělých forem kachny domácí je kachna divoká.
Předkem husy domácí je husa velká.
Bránice všech druhů našich ptáků není vyvinuta.
Savci se vyznačují rozdělením hrudní a břišní dutiny svalnatou bránicí, stálou tělesnou teplotou, vývojem mléčných žláz kožního původu.
Srst savců je tvořena rohovitými chlupy epidermálního původu, má podsadu (jemné ochlupení) a pesíky (zevní krycí chlupy) a má i specializované typy chlupů, např. hmatové (sinusové).
Ptakořitní se vyznačují přítomností krkavčích kostí v lopatkovém pásmu předních končetin, omezenou termoregulací, přítomností 7 krčních obratlů a bezjadernými erytrocyty.
Vačnatci se vyznačují tím, že pohlavní ústrojí samic má dvě vagíny, samci mají rozeklaný penis a většina současných druhů se vyskytuje v Austrálii, udrželi se však i v Jižní Americe.
Hmyzožravci jsou považováni za skupinu placentálních savců, blízkou svou morfologií výchozí skupině, z níž se vyvinuli ostatní savci.
Hlodavci mají jediný pár řezáků v každé čelisti a jsou druhově nejpočetnějším savčím řádem.
Mezi hlodavce nepatří zajíc polní a jezevec lesní.
Ptakořitní – ježura australská.
Vačnatci – ďábel medvědovitý.
Hmyzožravci – rejsek obecný.
Letouni – upír obecný.
Primáti – nártoun celebeský.
Chudozubí – mravenečník velký.
Zajíci – králík divoký.
Hlodavci – plšík lískový.
Šelmy – panda velká.
Ploutvonožci – lachtan ušatý.
Lichokopytníci – nosorožec tuponosý.
Sudokopytníci – hroch obojživelný.
Kytovci – kosatka dravá.
Primáti jsou býložravci nebo všežravci, vývojově navazují na nejstarší hmyzožravce, původně se přizpůsobili životu na stromech a mají poměrně slabý čich, hlavním smyslem se stává zrak.
Úzkonosé opice obývají Afriku a Asii.
Do řádu letounů nepatří letucha, letoun, létavka.
Parohy jsou kostěným útvarem, který narůstá na čelní kosti, během růstu kryty osrstěnou kůží a vyživovány kožními cévami a po zaschnutí kůže „vytloukány“, tj. kůže je odírána o různé dřeviny.
Savci – 7 krčních, zpravidla 12 hrudních, 6 bederních, 4 srostlé křížové a 4 a více ocasních.
Střední ucho se poprvé ve fylogenezi objevuje u obojživelníků.
Pohlavní dvojtvárnost (sexuální dimorfismus) je vyvinut u tetřeva hlušce, bažanta obecného, čolka obecného a jelena evropského.
Zárodečný obal alantois má funkci dýchací a vylučovací a vyskytuje se u plazů, ptáků i savců.
Část sluchového orgánu, který je společný pro ryby, ptáky a savce jsou polokruhovité kanálky."

Jedná se o neorganizovaný výčet fakt.


PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ