Úvod

1.	Země – jediná planeta, kde existuje život

1.1.	Vznik – jak to začalo

1.2.	Člověk a příroda

1.3.	Přírodně sociální problémy

2.	Atmosféra – to, co potřebujeme každý den a nikdy neuvidíme

2.1.	Složení atmosféry

2.2.	Skleníkové plyny

2.2.1.

CO2 – oxid uhličitý

2.2.2.

CH4 – methan

2.2.3.

Další skleníkové plyny

2.3.	Skleníkový efekt

2.3.1.

Přírodní skleníkové efekt

2.3.2.

Antropogenní skleníkový efekt

2.4.	Narušování ozonosféry

2.5.

Smog

2.5.1.

Kyselý smog

2.5.2.

Fotochemický smog

2.6.	Každý je vinen

3.	Hydrosféra – téměř samozřejmost

3.1.	Modré bohatství

3.2.	Podpovrchová voda – záchrana

3.2.1.

Špatný tah – používání v zemědělství

3.3.	Znečištění a nedostatek – zkáza

3.3.1.

Evropa

3.3.2.

Afrika

3.3.3.

Amerika

3.3.4.

Asie

3.4.	Spotřeba vody

3.4.1.

U nás a ve světě

3.4.2.

Vývoj spotřeby vody v ČR

3.5.	Každý je vinen

4.	Pedosféra – to, co je naprosto přirozené

4.1.	Půda – úrodné bohatství

4.2.	Voda a půda – velmi tenká hranice

4.2.1.

Polutanty – „znečišťovatelé“

4.3.	Porušení podzemních nádrží

4.4.	Čištění kontaminovaných půd

4.5.	Nevhodné obdělávání půdy

4.6.	Asfalt a beton

4.7.	Každý je vinen

5.	Odpady – cena za naše pohodlí

5.1.	Jen odpadky…

5.2.	Půl tuny na osobu

5.3.	Odpady z podniků

5.3.1.

Recyklovaný odpad

5.4.	Možná řešení

5.4.1.

Zásada tří „R“

5.4.2.

Zero waste – „Zapomeňte na slovo odpad, existují jen suroviny“

5.5.	Každý je vinen

6.

Celý svět

Závěr

"2. 2. 1. CH4 – methan

Methan neboli bahenní plyn, další skleníkový plyn. Podíl na skleníkovém efektu má pouze 20%, oproti CO2, který má podíl 80%. Hlavním zdrojem metanu jsou: mokřady, močály a tundra, antropogenní zdroje ( těžba uhlí, ropy, rýžová pole, střevní fermentace a výkaly živočichů, skládky odpadu a pálení biomasy).
Po průmyslové revoluci vzrostl podíl CH4 v atmosféře mnohem více než u CO2 – o 143% - z 0,70 ppm na 1,70 ppm.

2. 2. 1. Další skleníkové plyny
Další skleníkové plyny jsou N2O a freony (CFC), ty však už nemají takový vliv na zvyšování skleníkového efektu. Freony byly zakázány v 80. letech.

2. 3. Skleníkový efekt
Skleníkový jev můžeme pro názornost rozdělit na složku přirozenou a antropogenní. Skleníkový efekt je v dnešní době velmi známý, jeho podstatu si můžeme vyhledat kdekoliv. Skleníkový efekt způsobuje velmi diskutované globální oteplování. Proto je zde jen pár vět.

2. 3. 1. Přírodní skleníkový efekt
Skleníkový jev přirozený, jak už sám název napovídá, je vyvolán tzv. přirozenými skleníkovými plyny, které se do atmosféry dostávají v důsledku přirozených procesů (např. vulkanismus...). Tento jev považujeme z hlediska člověka za pozitivní. Udává se, že pokud by neexistoval, byla by teplota na Zemi asi o 30-33 °C nižší a nemohl by zde tedy existovat život.

2. 3. 2. Antropogenní skleníkový efekt
Antropogenní skleníkový jev, zvaný též zvýšený skleníkový jev či jev Arrheniův, vzniká v důsledku zvýšené koncentrace skleníkových plynů z antropogenní činnosti. Název jevu (v anglosaské literatuře označovaný termínem "hot-house" či "green-house effect") napovídá, že při něm dochází k obdobným dějům jako uvnitř zahradního skleníku.

2. 4. Narušování ozonosféry
Další globální problém týkající se atmosféry. Ozonosféra je nezbytným předpokladem pro existenci života na povrchu Země, protože zabraňuje pronikání ultrafialového slunečního záření. Proto je nebezpečný růst ozónových děr. Na těch se podílí rostoucího množství některých radikálů - Cl, Br, NO, OH - pocházejících z průmyslových i zemědělských emisí freonů, halonů, NOx a CH4. Značný význam pro narušování ozonosféry mají též emise oxidu dusíku z nadzvukové i konvenční letecké dopravy.

2. 5. Smog
Dalším problémem souvisejícím se znečištěním vzduchu je smog. Pojem smog vznikl spojením dvou anglických slov: smoke – kouř a fog – mlha. Smog je chemické znečištění atmosféry, které je způsobené lidskou činností."

Práce obsahuje tabulky, grafy a fotografie. Čistého textu v práci je cca 9 stran.