1.	Rajská zahrada

2.

Límec

3.	Malý a velký Kolouš

4.	Dvanáct poštou

5.	Statečný cínový vojáček

6.	Vítr vypravuje o Valdemarovi Daaovi a jeho dcerách

7.	Vše, kam patří

8.

Sněhulák

9.	Malá mořská víla

10.	Bouře štíty přendavá

11.

Stín

12.	Šťastná rodina

13.	Hrášková princezna

14.	Je to docela jisté

15.

Slabikář

"RAJSKÁ ZAHRADA
Promočený princ se dostane do jeskyně čtyř větrů (severák, západní, jižní a východní). Postupně přicházejí k matce do jeskyně a vypravují, kde byli a co dělali.
Poslední přijde východní vítr z Číny, který prince vezme do rajské zahrady, kde žije krásná princezna víl.
V zahradě je vše nádherné. Zvířata jsou krotká, v tabulkách skla se odrážejí lidské dějiny. Princ touží zůstat. Princezna ho varuje: „Teď začneme tančit a ke konci, zrovna při slunce západu, budu tančiti s tebou. Uslyšíš-li pak, že zavolám na tebe: ,Pojď za mnou! Pojď za mnou!´ Pak toho nedělej, sto let musím to denně opakovat. … Dnes večer se tak stane poprvé. Teď jsem tě varovala.“
Hned první večer zklamal a podleh poušení a po oním „prostředním stromem“, princeznu políbil. Ráj se pod ním propadl a on se objevil opět v jeskyni u větrů, byla tam i Smrt. Ta mu řekla, že jestli rajskou zahradu opět spatří záleží jen na něm – na jeho skutcích. Zúčtování přijde až zemře.

LÍMEC
Byl to naškrobený bílý límec, který se chtěl zasnoubit a velice rád se vychluboval. Zkoušel štěstí s podvazkem, žehličkou, nůžkami a hřebenem, ale ani jednou neuspěl.
Nůžky ho ze zlosti moc nastříhly a límec putoval do pytle na hadry, kde se i nadále vychloubal. Nakonec z něho udělali bílý papír, na kterém mohl být napsán tento příběh.
Na konci je varování, že tak může dopoadnout každý a jeho tajnosti se budou toulat po světě.

MALÝ A VELKÝ KOLOUŠ
Lidé je rozeznávali podle toho, malý Kolouš měl jednoho koně a velký měl čtyři, které každou neděli půjčoval malému na pole. Malý Kolouš pravidelně volal: „Hy, všecky moje koně!,“ a velký mu za to zabil jeho jediného koně."

Práce obsahuje hrubé pravopisné chyby a překlepy.