1.	Charakteristika Eukaryí (Eukarya) a charakteristika prvoků (Protozoa)

2.	Základní stavba buňky prvoků (Protozoa)

3.	Systém prvoků (Protozoa)

4.	Které kmeny prvoků mají bičíky a čím se tyto jednotlivé kmeny liší

5.	Které parazitické bičíkovce znáte

6.	Trichomonády (Trichomonadida)

7.	Eugleny (Euglenozoa).

8.	Euglenida. Charakteristické znaky, způsob života

9.	Kinetoplasta. Charakteristické znaky, způsob života

10.	Trypanosomatidea

11.	Rod Leishmania. Způsob života, přenašeči, rozšíření, patogenita

12.	Měňavkobičíkovci (Heterolobosea)

13.	Prvoci s měňavkovitým tělem

14.	Měňavkovci (Amoebozoa)

15.	Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica.)

16.	Třída Pravé hlenky (Eumycetozoa)

17.	Kteří prvoci mají horninotvorný význam

18.	Apicomplexa

19.	Gregariny (Gregarinea)

20.	Kokcidie (Coccidea)

21.	Čeleď kokcidiovití (Eimeriidae)

22.	Čeleď kokcidiovití (Eimeriidae)

23.	Čeleď kokcidiovití (Eimeriidae)

24.	Čeleď Sarcocystidae

25.	Toxoplasma gondi

26.	Čeleď kryptosporidiovití (Cryptosporidiidae)

27.	Třída: Haematozoa

28.	Rod Plasmodium. Vývojový cyklus

29.	Lidská malárie

30.	Řád: Klíštěnky (Piroplasmida)

31.	Řád: Klíštěnky (Piroplasmida)

32.	Nálevníci (Ciliophora), podrobná charakteristika skupiny

33.	Významné druhy nálevníků

34.	Mikrosporidie (Microsporidiomyceta)

"2
Základní stavba buňky prvoků (Protozoa) – povrch, jednotlivé organely a jejich funkce.

- shodná s buňkou eukaryotickou (živočišnou)
- nejjednodušší a nejmenší útvar schopný všech životních projevů a funkcí
- na povrchu plazmatická membrána, která uchovává vnitřní prostředí a přijímá živiny
- glykokalyx – vrstva složená z oligosacharidových řetězců, glykoproteinů a gykolipidů
- perilema – vnější obal
- přítomnost biomembrán – tvoří uzavřené celky váčky (základem lipidová dvojvrstva) - lze od nich odvodit řadu organel
Organely

- jádro – buněčné kontrolní centrum, obsahuje DNA (v chromozomech, navázána na proteiny zvané histomy=nukleony)
- endoplazmatické retikulum - syntéza látek (hladké-bez ribozomů, drsné-s ribozomy)
- Ribozom – organela nacházející se ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk, u eukaryot ale také navíc na povrchu hrubého endoplazmatického retikula. Ribozomy jsou poměrně velké komplexní struktury složeny zejména rRNA a proteinů. Dělí se na dvě podjednotky, menší a větší. Probíhá na nich tzv. translace, při níž je z řetězce RNA syntetizován polypeptid (tedy protein)
- Golgiho komlex – funkčně navazuje na endoplazmatické retikulum - tato soustava slouží k další úpravě a syntéze látek.
- mitochondrie – Válcovitá tělíska, jejichž obal je tvořen dvěma membránami. Vnitřní membrána tvoří řadu záhybů (kristy) a vytváří tak velkou plochu pro důležité životní chemické reakce - jsou to elektrárny buňky (jsou zde štěpeny jednoduché látky za vzniku energie).
- chloroplast – zelená buněčná organela patřící mezi plastidy. Je velmi bohatý na membrány a probíhá v něm fotosyntéza, tj. přeměna sluneční energie na chemickou energii a její ukládání do sacharidů a jiných organických látek. - uvnitř stroma – výplňová hmota chloroplastů. Při fotosyntéze se do ní přesunují vodíkové katonty H+ a jejich energie se využívá k syntéze ATP.
- cytoskelet – složen z mikrotubulů a mikrofilament = tvořena proteiny aktinem a tubulinem - funkce opěrná a pohybová, základem bičíků
- lysozomy – obsahují trávicí enzymy a umožňují tak buněčné trávení
- hydrogenosomy – funkčně podobné mitochondriím, produkce ATP klesá
- extrusomy – organely s vystřelovací funkcí
- kontraktní vakuola – slouží k osmoregulaci"

Práce obsahuje schémata. Čistého textu v práci je cca 32 stran.