1.

Vznik

2.

Těžba

3.	Využití a zpracování

4.

Význam

5.

Výskyt

"Těžba:
Kdysi existovaly místa, kde ropa samostatně vyvěrala na zemský povrch. Dnes se těží pomocí tzv. vrtů. Společně s ropou je v jejích nalezištích přítomen i zemní plyn, který má potřebný tlak a tak pomáhá ropě pozvolna vytékat. Tento způsob těžby nazýváme primární metodu těžby ropy a můžeme vytěžit kolem 20% množství ropy v nalezišti. Postupem času se tlak ale začne snižovat, až dosáhne hodnoty, kdy musíme zahájit sekundární způsob těžby. Ten je velmi složitý, protože musíme dodávat tlak pomocí složitých postupů a technologií. Pomocí obou dvou metod můžeme vytěžit přibližně 25 – 30% množství ropy v nalezišti. Terciální metody se využívají v závislosti na momentální ceně ropy, pomocí nich se vytěží kolem dalších 5 – 15% ropy z naleziště.

Využití a zpracování:
Ropa a suroviny z ní získané jsou základním palivem a zdrojem pro výrobu plastů, léků, hnojiv, pesticidů a některé, především chudší země, ji využívají pro výrobu elektřiny. Základem jejího zpracovávání je tzv. frakční destilace, při níž se jednotlivé části ropy oddělují za přítomnosti atmosférického tlaku na základě jejich bodů varu:
Nejlehčí plynné uhlovodíky jsou methan, ethan, propan a butan. Poslední dva jsou hlavní součástí automobilového paliva LPG. Petroléter tvoří uhlovodíky s délkou řetězce C5-7 a s teplotou varu mezi 30-70°C . Používají se jako rozpouštědla, např. při chemickém čištění oděvů. Další frakce jsou benzín (C6–12, 40–200 °C), petrolej (C10–15, 150–300 °C), ze kterého se vyrábí letecký benzín, a plynový olej (C10–20, 200–300 °C). Z toho se získává nafta a lehký topný olej. Zbytek (tzv. mazut) se podrobuje vakuové destilaci za sníženého tlaku, čímž se oddělují těžké topné oleje od asfaltu. Uhlovodíky s dlouhými řetězci (C35 a víc) mohou být hydrokrakováním rozštěpeny, čímž vzniknou mazací oleje.
Získané produkty jsou dále rafinovány, aby se z nich odstranily nežádoucí příměsi, jako např. parafíny."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ