0.

Úvod

Teoretická část

1.	Sektory bydlení

1.1.	Veřejný nájemní sektor

1.2.	Neziskový nájemní sektor

1.3.	Soukromý nájemní sektor

1.4.	Družstevní sektor

1.4.1.

Historie družstev

1.4.2.

Současnost družstev

1.5.	Vlastnický sektor

1.6.	Sektory bydlení v České republice

1.7.	Důležitost bydlení

1.8.	Bytový fond

1.8.1.

Struktura bytového fondu

1.8.2.

Bytová politika státu

1.8.3.

Cíle bytové politiky

1.8.4.

Dosavadní vývoj v oblasti bydlení

1.8.5.

Rámcová charakteristika současné situace v oblasti bydlení

1.8.6.

Situace v sektorech bydlení

1.8.7.

Efektivní bytová politika

1.8.8.

Funkce státu v bytové politice

1.8.9.

Bytové systémy

1.9.	Historie bytové politiky

1.9.1.

Fáze první

1.9.2.

Fáze druhá (od roku 1995)

1.10.

Nástroje bytové politiky

1.11.

Programy státní podpory bydlení v ČR

2.	Ceny bydlení a cenové mapy

2.1.	Analýza cen bydlení

2.2.	Faktory ovlivňující cenu nemovitostí

2.3.	Důležité informace pro vlastníky nemovitostí

2.4.	Cenové mapy

2.5.	Cenové mapy ustanovení

3.	Systém financování bydlení v ČR

3.1.	Historie hypotečního bankovnictví

3.2.	Co je to hypotéka

3.2.1.

Druhy hypoték

3.2.2.

Splácení hypotéky

3.2.3.

Úroky a fixace

3.2.4.

Poplatky

3.2.5.

Daňové úlevy

3.2.6.

Banky mající oprávnění k vydávání hypotečních zástavních listů

3.3.	Historie stavebního spoření

3.3.1.

Stavební spoření

3.3.2.

Účastníci stavebního spoření

3.3.3.

Průběh spoření

3.3.4.

Státní podpora

3.3.4.1.

Podmínky státní podpory

3.3.4.2.

Výše státní podpory

3.3.5.

Tvorba fondu stavebního spoření

3.3.6.

Jakou roli mají spořící klienti?

3.3.7.

Stavební spoření a jeho bezpečnost

3.3.8.

Efekty stavebního spoření

3.3.9.

Pro koho je vhodné stavební spoření

3.3.10.

Výhody a nevýhody stavebního spoření

Praktická část

4.	Aktuální situace na středočeském trhu s realitami a její příčiny

4.1.	Cenové mapy nemovitostí

4.1.1.

Rakovník

4.1.2.

Kladno

4.1.3.

Mělník

4.1.4.

Mladá Boleslav

4.1.5.

Nymburk

4.1.6.

Kolín

4.1.7.

Kutná Hora

4.1.8.

Benešov

4.1.9.

Příbram

4.1.10.

Beroun

4.1.11.

Praha

4.2.	Tržní cena bytu

4.3.	Index měsíční změny tržní ceny bytu a tržního nájemného

4.4.	Tržní nájemné

4.5.	Index měsíční změny tržní ceny bytu a tržního nájemného

4.6.	Regulované nájemné

4.7.	Vliv finanční krize na růst cen bytů rok 2008

4.7.1.

Finanční krize podpořila zájem o starší byty

4.7.2.

Nabídka novostaveb se vlivem finanční krize se snižuje

4.7.3.

V roce 2009 ceny nemovitostí klesají

4.7.4.

U bank vede pětiletá fixace úrokové sazby

4.7.5.

Odmítání bank při žádosti o hypotéku

4.8.	Průzkum trhu s nemovitostmi

4.8.1.

Průzkum respondentů, do jakého typu nemovitosti uvažují investovat

4.8.1.1.

Závěr

4.8.2.

Sociodemografie respondentů středočeského regionu podle toho, jak si plánují pořídit nemovitost

4.8.2.1.

Závěr

4.8.3.

Perspektiva hypotečního úvěru (v %)

4.8.3.1.

Závěr

4.8.4.

Jak ovlivnila finanční krize občany žijící ve středočeském regionu

4.8.5.

Sociodemografie respondentů ve středočeském regionu podle toho, jak hodnotí svou budoucí finanční situaci

4.8.5.2.

Závěr ke grafu č. 20

4.8.5.3.

Závěr ke grafu č. 21

4.8.5.4.

Závěr ke grafu č. 22

4.8.6.

Dotyk následků finanční krize

4.8.6.2.

Závěr ke grafu č.24

4.8.6.3.

Závěr ke grafu č. 25 a č. 26

5.	Příprava a realizace prodeje nemovitosti

5.1.	Základní kroky při prodeji nemovitosti

5.2.	Postup při prodeji nemovitosti

5.2.1.

Rezervační smlouva

5.2.2.

Zprostředkovatelská smlouva

5.2.3.

Budoucí kupní smlouva

5.2.4.

Zajištění financování

5.2.5.

Kupní smlouva, převod členský práv a povinností

5.2.6.

Úschova kupní ceny

5.2.7.

Návrh na vklad do katastru

5.2.7.1.

Katastr nemovitostí

5.2.8.

Daň z převodu nemovitostí

5.2.9.

Daň z nemovitosti

5.2.9.1.

Osvobození daně z nemovitosti

5.2.9.2.

Sazba daně

5.2.10.

Znalecký posudek

5.2.11.

Předávací protokol

6.

Závěr

"1.4.1 Historie družstev
První české družstvo bylo založeno roku 1847 tedy jen krátce poté, kdy v anglickém Rochdalu evidujeme založení vůbec prvního družstva v Evropě. Složitá historie i současnost českého družstevního hnutí ukázaly, že navzdory ne vždy příznivému politickému stavu a společenskému dění v zemi, družstevní organizace přežily. To proto, že jejich prvořadým cílem bylo vždy svépomocí a ve vzájemné součinnosti sloužit svým členům a zároveň přispívat ke zlepšování ekonomických a sociálních podmínek života společnosti.

1.4.2 Současnost družstev
V současné době má český družstevní sektor čtyři základní pilíře, kterými jsou družstva výrobní, spotřební, bytová a zemědělská. Každý ze sektorů se samozřejmě potýká se svými specifickými problémy a při analýze hlavních potřeb družstevního hnutí je třeba vycházet z této sektorové rozmanitosti, což se následně promítá i do rozmanitosti potřeb celého hnutí. Přesto jsou některé potřeby společné všem stávajícím družstevním sektorům, mezi nimi na prvním místě potřeba umožnit další rozvoj celého družstevního sektoru a sociální ekonomiky. Družstevní Asociace České republiky je partnerem mezinárodních vládních (třeba OSN, MOP) i nevládních organizací.

Postoje současné české vlády vůči družstevnímu sektoru nejsou příliš příznivé a jemu nakloněné. Přitom při zkoumání situace v řadě zemí Evropské unie můžeme zjistit, že tamní státní administrativy se k družstevnictví nestaví záporně, v některých zemích, například ve Francii, existují na vládní úrovni struktury, které jsou v této problematice kompetentní a družstevnictví je zde vnímáno jako jeden z významných sociálních a hospodářských nástrojů při řešení řady problémů .
1.5 Vlastnický sektor
Podíl vlastnického bydlení ve většině vyspělých evropských zemí od konce 2. světové války trvale stoupal. Tento trend je dán především ekonomickým rozvojem a růstem životní úrovně obyvatelstva. Mnozí lidé si neuvědomují, že je tato forma bydlení výhodná i z hlediska státu, protože přesouvá péči o bydlení na vlastníka.

Pořízení vlastnického bydlení se ve většině evropských států stává méně dostupné než v minulosti. Základním důvodem je především liberalizace finančních trhů a deregulace hypotečního bankovnictví, které není ochotno akceptovat vysoká rizika jako dříve. Ke snížení dostupnosti dále přispívá trvalý nárůst cen bydlení, hlavně nové výstavby, a také určité nejistoty, spojené např. s vysokou mírou nezaměstnanosti. Vlastnické bydlení se tak stává reálnou variantou především pro dobře situované domácnosti."

Čistý text dosahuje cca 43,5 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., Katedra řízení podniku a podnikové finance, Navazující magisterské studium prezenční.